Hostem pátého dílu podcastu Porta Bohemica, který vysíláme v rámci projektu RUR UJEP, je archivářka Okresního archivu v Mostě Markéta Machačová, doktorandka oboru české dějiny na FF UJEP. Hlavním tématem našeho rozhovoru je Litvínov, který je z hlediska toho, co se podařilo zachovat z původního historického města, takovým šťastnějším bratrem nedalekého Mostu.
zatímco Litvínov byl na počátku své existence malou, nevýznamnou vesničkou. Ta se rozvinula až poté, co tamní panství zdědil Jan Josef z Valdštejna, který byl náruživým podnikatelem. A byl to právě Valdštejn, kdo se rozhodl do Litvínova přinést podnikání v podobě textilní manufaktury na výrobu sukna,“ upozorňuje Machačová na to, že Litvínov začal vyrůstat v město až v 18. století. „Právě od roku založení manufaktury, tedy od roku 1715, se Litvínov označuje jako město.“
I další dějiny Litvínova byly úzce spojeny s továrnami a podniky na jeho území. Přestože i Litvínov hluboce zasáhly události druhé světové války, některé podniky textilního průmyslu fungovaly ještě dlouho po jejím skončení. Patřila k nim například výroba nití v bývalé továrně E. G. Pick. Za války pak litvínovská firma Keller, která před válkou vyráběla plstěné klobouky, zajišťovala v rámci válečné výroby také produkci známých béžových přileb pro německý Afrikakorps bojující v severní Africe. „Keller před druhou světovou válkou vyvážel do celého světa,“ dodává Machačová. „Hospodářská krize však i tuto firmu velmi tvrdě zasáhla.“
V Litvínově, který byl na rozdíl od Mostu městem bez výraznější české menšiny, mohla po válce část německého obyvatelstva zůstat, protože tito lidé byli vzhledem ke svým odborným schopnostem pro fungování zdejšího průmyslu nepostradatelní, a proto dostali výjimku z odsunu sudetských Němců.
Také v Litvínově se nachází uhlí, dokonce jsou zde i šachty. Město však podle Machačové zachránilo to, že se zde uhlí nedalo dobývat tak snadno. Historický Litvínov tak na rozdíl od historického Mostu komunisté nezbořili.
Symbolem Litvínova se stala rafinerie v Záluží, která se za druhé světové války proslavila výrobou pohonných hmot z uhlí. „Rafinerie nabyla za války na významu právě díky této technologii,“ uvádí historička a archivářka Markéta Machačová. V době bombardování Drážďan byla bombardována i rafinerie v Záluží, kde zahynulo několik desítek zaměstnanců – Čechů i Němců, ale také válečných zajatců, kteří zde byli nuceni pracovat. Výrobu se však podařilo relativně brzy po náletu, ještě v průběhu války, obnovit.
Obyvatelé Litvínova se dnes snaží vracet ke svým tradicím. A jak říká Machačová, zásadní postavou je právě Jan Josef z Valdštejna. „Bez Valdštejna by nebyl Litvínov,“ dodává.
Kterého z německých fabrikantů nechali po roce 1945 pracovat v Litvínově v jeho vlastní továrně? Bylo za komunismu lepší bydlet v Litvínově, nebo v Mostě? Byly židle vyráběné v Litvínově skutečně thonetky? Proč byli mniši v textilní výrobě úspěšnější než Valdštejn?
O tom všem a mnohém dalším je tento díl podcastu Porta Bohemica, kterým vás provází Luboš Palata, doktorand FF UJEP a evropský editor Deníku. Přejeme vám příjemný poslech.
Podcast Porta Bohemica je realizován v rámci projektu RUR – Region univerzitě, univerzita regionu, reg. č. CZ.10.02.01/00/22_002/0000210.
