Hostem dalšího dílu podcastu Porta Bohemica, který vysíláme v rámci projektu RUR UJEP, je Jan Grisa, archivář z Literárního archivu Památníku národního písemnictví v Litoměřicích a akademický pracovník FF UJEP. Hlavním tématem našeho rozhovoru je stav životního prostředí v Ústí nad Labem, který byl především v 60. až 90. letech minulého století z hlediska kvality ovzduší nejhorší v celém státě.
„Obyvatelé Ústí nad Labem, kde bylo v té době nejznečištěnější ovzduší v celém Česku, dostávali speciální příplatek, kterému se přezdívalo pohřebné. Měl vyvážit skutečnost, že se zde lidé prokazatelně dožívali o několik let nižšího věku, než byl průměr v Česku,“ uvádí v podcastu Grisa. „Prameny říkají, že to v 60. až 80. letech bylo nejhorší místo k životu v celém tehdejším Československu. Výrazně horší než například Ostravsko.“
Podle Grisy se informace o tom, že tomu tak je, objevuje poprvé už v 60. letech minulého století a poté se opakuje až do sametové revoluce v roce 1989. „Podobně jako na Ostravsku dominovala i tady těžba, ale v Ústí nad Labem bylo navíc velké množství průmyslových závodů přímo v centru města. A byly to chemické závody, které do ovzduší vypouštěly velké množství škodlivých látek,“ uvádí Grisa. Podle něj bylo množství různých škodlivých látek tak velké, že je tehdejší přístroje nebyly schopny ani změřit.
Když bylo v 70. letech určeno 24 faktorů, které mohou negativně ovlivňovat kvalitu ovzduší, v Ústí nad Labem se podle Grisy vyskytovaly všechny. I sousední severočeská města na tom byla tehdy výrazně lépe. „Most jich měl osm, Teplice dvanáct,“ ilustruje historik a absolvent FF UJEP. „Všechno, co bylo měřitelné, kazilo v Ústí nad Labem kvalitu ovzduší,“ říká Grisa, podle něhož se pro Ústí tehdy vžil přívlastek „plynová komora Čech“.
Pokoušely se už vlády komunistického Československa tento stav změnit? Vyplácely úřady obyvatelům Ústí nad Labem skutečně takzvané „pohřebné“? Bylo obyvatelstvo v Ústí nad Labem nemocnější a dožívali se zde lidé nižšího než průměrného věku? Jak se špatné životní prostředí odrazilo na složení obyvatelstva? Dal se v Ústí nad Labem snáze získat byt? Kdy se ovzduší v Ústí nad Labem začalo zlepšovat? Jaký je jeho stav dnes? Mají historické problémy s kvalitou ovzduší dopad na život ve městě i v současnosti?
O tom všem a mnohém dalším je tento díl podcastu Porta Bohemica, kterým vás provází Luboš Palata, doktorand FF UJEP a evropský editor Deníku. Přejeme vám příjemný poslech.
Podcast Porta Bohemica je realizován v rámci projektu RUR – Region univerzitě, univerzita regionu, reg. č. CZ.10.02.01/00/22_002/0000210.
