Místní dráha Česká Kamenice – Kamenický Šenov
KAMENICKÝ MOTORÁČEK
Sklářská lokálka ŠENOVKA
rozchod kolejí: 1 435 mm
délka trati na území Ústeckého kraje: 3,5 km / 3457 m /
zahájení provozu: 10. února 1886
Místní dráha vybudovaná společností České severní dráhy BNB (Böhmische Nordbahn) vedla z České Kamenice do sklářského Kamenického Šenova a byla otevřena dne 10. února 1886. Stanice, včetně následného prodloužení do České Lípy z 29. srpna 1903, se nachází v teritoriu Libereckého kraje.
V lednu 1869 začaly jezdit vlaky do České Kamenice, kde BNB vybudovala nádraží s malou výtopnou včetně vodárny pro zbrojení lokomotiv vodou. Stavbu odbočky v náročném terénu Verneřického středohoří umožnil společnosti teprve říšský zákon č. 56 z 25. května 1880, o poskytování výhod místním drahám. Dne 4. srpna 1885 byla České severní dráze udělena koncese ke stavbě. Trať bez jediné mezilehlé zastávky s minimem zemních prací stoupala z České Kamenice podél silnice k Huníkovu jižně od Zámeckého vrchu s dominantou zříceniny Kamenického hradu a po lukách zamířila do dolní části Kamenického Šenova, přes úrovňový přejezd dnešní silnice číslo 13. Stoupání trati dosahovalo hodnot 26-34 ‰ a oblouky měly poloměr čtyři sta až dvě stě metrů. Společnost kladla na trať lehký kolejový svršek s maximální traťovou rychlostí 25 km/hod. Po 4.457 m koleje končily ve stanici Kamenický Šenov. Kolejiště bylo doplněno skladištěm s boční rampou, pro provozní ošetření lokomotiv byla určena malá výtopna se zauhlováním a vodárnou a v těsném sousedství koncového nádraží byla následně založena sklárna Adolfa Rückla s vlastní vlečkovou kolejí.
V roce 1908 došlo k zestátnění společnosti BNB včetně lokálky do Šenova a 1. ledna 1925 přešla lokálka do správy ČSD. Po záboru československého pohraničí spadla pod správu Německých říšských drah DR, ředitelství Drážďany, ale po osvobození republiky v červnu 1945 se provoz vrátil zpět pod správu ČSD, do obvodu nově zřízeného ředitelství Ústecké dráhy. Intenzita provozu se v následujících letech měnila podle potřeb postupně obnovovaných podniků. Dominantním zákazníkem na lokálce se stal podnik LUSTRY k.p. z koncernu Crystalex (dnešní Lustry-Preciosa a.s.), jenž na konci 60. let minulého století vybudoval rozsáhlou vlečku, kdy trasa překonává výškový rozdíl mezi nádražím a výrobním závodem úvratí.
Poválečný rozvoj automobilismu znamenal úbytek cestující frekvence a její přesun na silnici díky rozvoji autobusových linek v regionu. Nákladní doprava většího rozsahu byla pouze v úseku z České Kamenice do Kamenického Šenova pro zásobování uhlím novou sklárnu a ostatní podniky v Šenově.
Federální ministerstvo dopravy vydalo dne 25. července 1979 rozhodnutí o zrušení tratě mezi Českou Kamenicí a Českou Lípou s tím, že osobní doprava bude zrušena v celém úseku a pro zásobování šenovských podniků a teplárny zůstane v provozu původní trasa lokálky z České Kamenice do Kamenického Šenova jen pro nákladní vlaky. Neudržovaná trať spěla k definitivnímu zániku a po změně politického režimu počátkem 90. let došlo k devastaci a rozkradení technických zařízení dráhy včetně vybydlení budovy nádraží v Kamenickém Šenově. Dne 1. října 1992 byla zahájena tzv. dlouhodobá výluka koleje (zastaven provoz) Česká Kamenice – Kamenický Šenov a historie provozu ČSD se uzavřela.
Muzejní provoz
Snaha nadšenců železniční historie o zachování opuštěné tratě z České Kamenice do Kamenického Šenova stála v roce 1994 za vznikem Klubu přátel lokálky (KPL) jako občanského sdružení, které dopisem z 29. listopadu 1994 iniciovalo privatizaci dosud existující dráhy a žádalo o pronájem na dobu do privatizace, čímž se roztočil nekonečný kolotoč jednání s nadřízenými orgány, které uvažovanému provozování historických vlaků nepřály. Navzdory jejich přístupu začal KLP v druhé polovině roku 1995 na lokálce organizovat první brigády, jejichž výsledkem byla jízda měřícího vlaku Správy železniční dopravní cesty (dnešní SŽ) dne 22. května 1997, kdy výsledný grafický záznam trati dokazoval, že „naprosto neprovozovatelná a nesjízdná“ trať vykazuje parametry srovnatelné s běžně provozovanými tratěmi ČD. Dne 21. června 1997 došlo k otevření muzejní dráhy Česká Kamenice – Kamenický Šenov třemi páry osobních vlaků po dobu letní sezony do září 1997. Klub přátel lokálky se sídlem v Ústí nad Labem fungoval jako tzv. externí dopravce na trati provozované Českými drahami a jeho dlouhodobý záměr na znovuvýstavbu části zrušené trati k turisticky atraktivním místům na Práchni se ukázal nereálným a neproveditelným.
Závěr tisíciletí znamenal určitou změnu činnosti KPL, na muzejní dráze upustili od pořádání akcí s bojovými ukázkami a lokálku více přiblížili stavu v závěru pravidelného provozu, čehož jako první využil filmový štáb při natáčení filmu režiséra Jana Svěráka Tmavomodrý svět. Pod Zámeckým vrchem vznikly záběry náletu anglo-amerických letadel na parní vlak a s výsledkem letecké bitvy na Šenovce se pak mohli diváci seznámit na premiéře filmu 17. května 2001.
Koncem roku 2007 odkoupil od SŽDC celou trať i s přilehlými pozemky Klub železničních cestovatelů (KŽC). Železniční trať Česká Kamenice – Kamenický Šenov je dnes regionální drahou, jejímž vlastníkem je od roku 2008 nestátní společnost KŽC a dráhu provozuje KŽC Doprava s.r.o. Praha 9. Na dráze je provozovaná pravidelná osobní doprava – turistická linka T 1 Dopravy Ústeckého kraje s názvem Kamenický motoráček (JŘ č. 082). V letní sezóně jezdí šest párů osobních vlaků o sobotách a svátcích, v pracovní dny pak čtyři páry vlaků v tarifním pásmu DÚK. V roce 2016 došlo k objednávce provozu Ústeckým krajem, čímž byl zajištěn pravidelný provoz s dlouhodobou perspektivou a na základě toho je na trati možné provádět pravidelnou údržbu, kterou od roku 2019 financuje Státní fond dopravní infrastruktury.
Trať od roku 2019 prochází postupnou obnovou železničního svršku, umělých staveb včetně rekonstrukce nádražní budovy v Šenově i železničních přejezdů.
BK
Zdroje:
Jindřich BEK, Atlas lokomotiv – historické lokomotivy, Praha 1979.
Siegfried BUFE – Heribert SCHRÖPFER, Eisenbahnen im Sudetenland, Eggelham 1991.
Jaroslav ČADA, Místní dráha Česká Lípa-Kamenický Šenov-Česká Kamenice, Nymburk 1994.
Zdeněk HUDEC – Pavel SEKERA, ATLAS DRAH České republiky 2004-2005, Praha 2005.
KÚÚK, Regionální atlas ÚSTECKÝ KRAJ, Geodezie ČS a.s. 2003.
.jpg)
Mapa dráhy, 1996, (Pavel Kříž, Záměr na využití dráhy Č. Kamenice – Kam. Šenov, KPL Ústí n.L. 6.2.1996.)
Nostalgický parní vlak odjede z České Kamenice na muzejní lokálku do Kamenického Šenova, 90. léta 20. století, Archiv BK
Nádraží v Kamenickém Šenově s odjíždějícím nostalgickým motoráčkem do České Kamenice, 90. léta 20. století, Archiv BK
Stanice Kamenický Šenov se zdevastovanou budovou nádraží a zvláštním motorovým osobním vlakem KŽC, 30.5.2015, Archiv BK
Stanice Česká Kamenice s bývalou výtopnou pro deponování lokálkové lokomotivy. Pro nostalgický mimořádný vlak se připravuje parní lokomotiva „Arcivévoda Karel“ řady 422.025, 90. léta 20. století, Archiv BK
Stanice Česká Kamenice s motorovým vozem „Hurvínkem“ pro nostalgický vlak do Kamenického Šenova, 28.4.2017, Archiv BK
