Doprava

Doupovská dráha Ö.L.E.G. 

Kaštice – Krásný Dvůr – Radonice u Kadaně – (Doupov) 

Vilémov u Kadaně – Kadaň (Prunéřov) 

rozchod kolejí: 1 435 mm

délka trati na území Ústeckého kraje: 41,6 km

zahájení provozu: 18.8.1881

Doupovská dráha je severočeská lokálka projíždějící rozmanitým územím na jihozápadě Ústeckého kraje, jejíž koleje vedou z oblasti severočeských hnědouhelných dolů okrajem Českého středohoří nedaleko Nechranické přehrady do Pětipeské pánve, mírně zvlněnou zemědělskou krajinou a po úbočí stepi u Zlovědic do nádraží bývalé Plzeňsko-březenské dráhy v Kašticích. To ji předurčilo k dnešnímu sezonnímu provozu turistické dráhy.

Plzeňsko-březenská dráha při stavbě své kmenové trati z Podbořan do Žaboklik postavila krátkou odbočnou dráhu ze stanice Kaštice. Trať odbočovala úvratí a „couvala“ západním směrem přes Vysoké Třebušice do údolí potoka Leska, do stanice Krásný Dvůr. Z nádraží ještě zřídila cca čtyři sta metrů dlouhou vlečku do místního cukrovaru a provoz na tomto úseku otevřela dne 18. srpna 1881. Protože Plzeňsko-březenská dráha byla v té době silně zadlužená, finančně tuto stavbu podpořil Rakouský stát (Österreische Lokal-Eisenbahn-Gesellschaft). Jednalo se o industriálně agrární odbočnou dráhu přezdívanou cukrovarská železnice.

Další pokračování Doupovské dráhy směrem na severozápad stavěla Rakouská společnost místních drah opět se státní podporou (ÖLEG). Trasa dráhy za Krásným Dvorem opustila potok Leska a mírně zvlněnou krajinou vystoupala přes Vytčice, aby záhy sestoupila do údolí říčky Liboc do stanice Vilémov u Kadaně (dnešní stanice Vilémov u Kadaně město) a dále proti toku říčky do stanice Radonice u Kadaně. Provoz na tomto úseku byl zahájen 1. ledna 1884. Tentokrát se jednalo o železnici uhelnou, neboť zpřístupnila Pětipeskou pánev v minulosti protkanou uhelnými šachtami.

Dále se na západní hranici Ústeckého kraje do Kadaňského Rohozce, resp. do bývalé obce Obrovice (znovu zpřístupněné), dalšího prodloužení do města Doupov v nitru Doupovských hor dráha dočkala až o osmnáct let později. Popisovaná část dráhy se nacházela v dnešním Karlovarském kraji ve vojenském výcvikovém prostoru Hradiště a přes dnes neexistující zastávky Žlebětín, Hluboká-Žďár a Oleška dospěly koleje do stanice Doupov dne 10. listopadu 1902.

Oblast Doupova bývala až do druhé světové války oblíbenou turistickou destinací. Po roce 1945 bylo většinové německé obyvatelstvo odsunuto zpět do Říše, ale noví osídlenci z vnitrozemí se s novým domovem příliš nesžili a odcházeli zpět. Kraj se rapidně vylidňoval a poslední pravidelný vlak ČSD z Doupova odjel 20. dubna 1955, zbylí osídlenci byli vystěhováni. Úřady proto rozhodly, že se Doupovské hory změní ve vojenský výcvikový prostor. Trať do začátku 60. let minulého století využívala armáda, nicméně pro špatný stav kolejového svršku docházelo k častým vyšinutím vojenských transportů. Armáda proto zřídila nové nákladiště ve stanici Kadaňský Rohozec a zbytek dráhy do Doupova zlikvidovala. Na velké části tělesa dráhy je dnes panelová účelová komunikace, ale v dnešní době armáda nepoužívá už ani toto. V současnosti jsou hranice kraje i Vojenského újezdu Hradiště upraveny, kdy z něho byla vyjmuta a zpřístupněna bývalá obec Obrovice s již neexistující tratí do zastávky Kyselka-Obrovice na doupovské dráze.

Poslední etapa budování Doupovské dráhy se uzavřela až v roce 1903. Z dnešního nádraží Vilémov u Kadaně město pokračovala výstavba severovýchodním směrem do nové stanice Vilémov u Kadaně, kde byla vystavěna jednokolejná výtopna s vodárnou a zařízením pro údržbu parních lokomotiv. Přes zastávku Pětipsy stoupala východní částí bývalé hnědouhelné pánve na náhorní plošinu u stanice Poláky, na dohled od vodní nádrže Nechranice. Ze stanice vedla vlečka do rozvodny ČEPS Hradec u Kadaně, která sloužila pro vývod z tušimických a prunéřovských elektráren do dálkové přenosové distribuční sítě. Za zastávkou Želina překonávala řeku Ohři po vysokém ocelovém mostě o třech polích a přes zastávku Kadaň předměstí vedla do stanice Kadaň.

Poslední úsek Doupovské dráhy stavěný jako Zemí garantovaná místní dráha se státní podporou (ÖLEG) zaústil do původního nádraží v Kadani s pokračováním do původní odbočné stanice Prunéřov na Buštěhradské dráze. Stanice se nacházela na původní trase Buštěhradské dráhy a vlaky se do Prunéřova rozjely dne 1. srpna 1903. Město Vilémov u Kadaně získalo druhé nádraží, do kterého zaústila trať od Kaštic přímo. Původní úsek trati  za zastávkou Vitčice do Vilémova u Kadaně města byl následně opuštěn a snesen.

Pětipeská hnědouhelná pánev 

Po roce 1835 vznikaly hnědouhelné šachty v okolí Vilémova. Hospodářská krize v roce 1873 způsobila ukončení těžby a zánik většiny těchto malých hlubinných šachet. V Zahořanech (dnes je součástí města Vilémov) pracoval hlubinný důl, jenž dobýval zhruba jeden metr mocnou lávku hnědého uhlí. Těžba byla z důvodů nerentabilnosti ukončena v 70. letech 19. století. V roce 1919 založily Škodovy závody v Zahořanech povrchový hnědouhelný důl PROKOP s dobývkou před obcí Blov, jenž těžil v hloubce osm až patnáct metrů uhelnou sloj o mocnosti sedmi metrů a vytěžené uhlí vyvážely důlní vozíky po jeden kilometr dlouhé přímé trati k Zahořanům. Technickou zajímavostí bylo použití tzv. kolejové svážnice. V Zahořanech vedení dolu vystavělo třídírnu uhlí s překladištěm do železničních vagonů, která byla vlečkou napojena na stanici Vilémov u Kadaně město v roce 1920.

Pro nízkou kvalitu uhlí byla těžba po roce 1923 omezována a v roce 1927 důl definitivně skončil. V témže roce byla zrušena i železniční vlečka a následně byly sneseny i koleje. V roce 1928 byla demontována technologie třídírny a opuštěný betonový skelet třídírny byl zbořen v roce 2012, jako memento zůstal pouze komín s vodojemem. To byl definitivní zánik pětipeského hnědouhelného revíru.

Provoz osobních vlaků na Doupovské dráze v režii Českých drah a.s. skončil dne 9. prosince 2006. Minimální nákladní doprava je dnes vedena manipulačními vlaky a vlečka do elektrárenské rozvodny v Hradci u Kadaně se ještě stále obsluhuje. V současnosti zajišťuje sezónní provoz osobních vlaků nestátní společnost Railway Capital a.s. ze skupiny OLTIS Group a.s. Praha – v letním období čtyři páry vlaků z Kadaně do Krásného Dvora a dvakrát denně až do Kaštic a Podbořan.

Osobní dopravu na novém úseku ze stanice Kadaň – Prunéřov přes Kadaň do Kadaně předměstí zajišťují dosud ČD po nové přeložce v taktové dopravě dvousystémovými elektrickými jednotkami na systému 25 kV, 50Hz.

BK 

Zdroje:

Jindřich BEK, Atlas lokomotiv – historické lokomotivy, Praha 1979.

Siegfried BUFE – Heribert SCHRÖPFER, Eisenbahnen im Sudetenland, Eggelham 1991.

Mojmír KREJČIŘÍK, Po stopách našich železnic, Praha 1991. 

Mapa Doupov

Nová budova nádraží v Kadani na rekonstruované přeložené trati, 14.5.2022, Archiv BK

Sezónní motorový osobní vlak turistické linky T 6 ÚK společnosti RC a.s.před odjezdem z Kadaně do Krásného Dvora, 14.5.2022, Archiv BK

Stanice Kadaňský rohozec (vlevo vede trať do Obrovic a bývalého Doupova, vpravo kolej nákladiště pro vagónování vojenské techniky), 9.12.2006, Archiv BK

Stanice Vilémov u Kadaně s budovou nádraží, 9.12.2006, Archiv BK

Výpravní budova stanice Kaštice s motorovým osobním vlakem do Kadaně, 9.12.2006, Archiv BK

Zhlaví ve stanici Vilémov u Kadaně (vlevo odjíždí motorový osobní vlak do Kadaňského Rohozce, vpravo odbočuje kolej do Kaštic), 9.12.2006, Archiv BK

Železniční most přes řeku Ohři v Kadani, 9.12.2006, Archiv BK