Prag-Lobositzer Dampfmühle a Lovosická akciová společnost na výrobu rostlinných olejů 

V roce 1843 došlo k založení společnosti Prag-Lobositzer Dampfmühle, podílníky v ní byli Jan Adolf II. Schwarzenberg (1799-1888) a stavební podnikatel Adalbert Lanna (1805-1866), který se též podílel na výstavbě lovosického přístavu. Projekt mlýna vytvořil roku 1844 Jan Perner (1815-1845) a mlýn byl spuštěn roku 1846, snad jako první parní mlýn v Čechách. Společnost měla rovněž mlýn na Smíchově. Oba mlýny měly celkem čtyři parní stroje o výkonu 129 HP a ročně semlely 350 000 vídeňských měřic (21 520 m3) mouky. Roku 1880 byl pohon mlýna modernizován a nutné stavební úpravy provedl lovosický stavitel Carl Seeman.     

V roce 1895 zakoupila budovu mlýna nově vzniklá Lovosická akciová společnost na výrobu rostlinných olejů (Lobositzer Aktiengesellschaft zur Erzeugung vegetabilischer Öle). Dne 1. května tohoto roku se konala první valná hromada společnosti, jejímž účelem bylo „zřízení a provoz továrny pro výrobu olejů v Lovosicích, nákup potřebných surovin na vlastní a cizí účet, jakož i využití továrních výrobků spolu se získanými vedlejšími výrobky, získávání a najímání pozemků a nemovitostí potřebných pro účely společnosti, jakož i jejich pronajímání a prodej“. Kapitál společnosti činil 6 000 000 korun (rakouské měny) rozdělený na 1 200 kusů akcií.  Výhradním vlastníkem akciového kapitálu byla Česko – rakouská banka v Praze. Vrcholným orgánem společnosti byla správní rada, v jejímž čele se objevilo hned několik ředitelů zmíněné banky (např. A. Walschin, T. Kaufmann a další). Společnost rozšířila celý areál v okolí původního mlýna o nové haly lisoven a rafinerií, v nichž se vyráběl lněný a řepkový olej.

O prosperitě výroby svědčí nejen její rozšiřování, ale i postupné navyšování kapitálu společnosti. Již roku 1909 byl akciový kapitál navýšen na 9 000 000 korun, tedy celkem 1 800 kusů akcií. Rozšíření lisoven roku 1914 umožnilo po první světové válce zpracovat 30 000 tun semene ročně, od roku 1923 se zde vyráběla také fermež.

Ve 20. letech 20. století došlo i k zásadní změně majetkové struktury podniku. Vlastníkem téměř veškerých akcií se stala firma Jiří Schicht z Ústí nad Labem. Zmocněnci tzv. Schichtových závodů byli dosazování na posty ředitele a prokuristů lovosické továrny. Až do svého úmrtí v roce 1934 stál v čele společnosti Georg Dubsky, kterého vystřídal Dr. Gerhardt Mosebach (do roku 1945). Společně s převzetím podniku Jiřím Schichtem došlo i k rozšíření výroby o produkci linolea, podlahových krytin a umělé kůže. V této době měla továrna okolo půl druhého sta zaměstnanců a vyráběly se zde rostlinné oleje k využití v potravinářství. Specialitou byl lněný, sojový, slunečnicový a arašídový olej. Pro využití v kuchyni se výrobky vyvážely do Německa, Rakouska, Dánska a Skandinávie.

V roce 1945 byla nejprve v zájmu zachování nerušeného provozu podniků firmy Jiří Schicht zatímním vedením podniků v Křešicích a Lovosicích, osvědčením Ministerstva výživy, určena čtyřčlenná komise. Ještě téhož roku výměrem Ministerstva výživy byla nakonec na firmu Jiří Schicht, a. s., Ústí nad Labem uvalena národní správa. Mezi podniky uvedenými ve výměru, jakožto součást tzv. Schichtových podniků, figurovala i Lovosická a. s. pro výrobu rostlinných olejů. Správou byl pověřen pětičlenný výbor národních správců (V. J. Kreibig, Dr. Ing. V. Mareš, J. Šnajdr, J. Brůža a F. Toms). Nařízením téhož ministerstva ze dne 14. února 1947 byla Lovosická akciová společnost společně s dalšími podniky (SAPONIA, spojené české akciové továrny na mýdlo a svíčky, Praha; Pražská akciová společnost pro průmysl olejářský v Praze) včleněna do nově zřízeného národního podniku SANA, Praha. Vyhláškou ministerstva ze dne 8. prosince 1949 byla schválena změna znění podniku. Od 1. ledna 1950 vstoupil v platnost název Pražské tukové závody, národní podnik. Současně byl touto vyhláškou určen základní podnik závodu v Praze-Michli. Výměrem Ministerstva potravinářského průmyslu byl s platností od 1. ledna 1953 zřízen národní podnik Lovosická olejna, který byl podřízen Ministerstvu potravinářského průmyslu – hlavní správě tukového průmyslu. Výměrem Ministerstva potravinářského průmyslu a výkupu zemědělských výrobků byl podnik Lovosická olejna s platností od 1. dubna 1958 sloučen s národním podnikem Severočeské tukové závody, čímž zanikl. Dnem sloučení též veškerý majetek a závazky zaniklého podniku přešly na Severočeské tukové závody, národní podnik, Ústí nad Labem.  

 

Zdroje:

Industriální topografie, Dostupné z <http://www.industrialnitopografie.cz>  citováno (2025-01-03).

Město Lovosice, Dostupné z <www.meulovo.cz> citováno (2025-01-03).

SOkA Lovosice – kroniky města Lovosice.

SOkA Most – fond NAD 1657 Lovosická akciová společnost na výrobu rostlinných olejů, Lovosice.

 

 


 


Hlavičkový dopisní papír lovosické olejny, 1935, SOkA Most


Ochranná známka stolního oleje Bonella, 1931, SOkA Most


Parní mlýn Lovosice, bez datace, www.meulovo.cz

Kontakt

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí n./L.
Pasteurova 3544/1, 400 96 Ústí nad Labem

RUR – Region univerzitě, univerzita regionu

Publicita

LOGA Spolufinancováno

Reg. č. projektu: CZ.10.02.01/00/22_002/0000210