Pivovar Most
V 16. století město zřídilo v prostorách radnice pivovar pro potřeby obce a pro měšťany, kteří nedisponovali právem várečným. Tento pivovar byl v roce 1590 přenesen do Řeznické ulice (pozdější Švermovy) a fungoval zde do třicetileté války, kdy byl zničen. V roce 1680 město zřídilo pivovar na náměstí v obecním domě čp. 58. Od roku 1801 pivovar pronajímalo, avšak pachtýři se relativně často střídali, a proto od roku 1859 provozovalo pivovar samo město Most. Během druhé poloviny 19. století zavádělo v podniku nové technologie – roku 1872 získal pivovar plynové osvětlení, v roce 1878 poté nové strojní zařízení na parní pohon. Nová výrobní vybavení, zvyšující se počet obyvatel, minimální konkurence v okolí i získání nových trhů mimo hranice okresu vedly k mohutnému nárůstu výroby. Do roku 1888 vyráběl pivovar zhruba 35 000 hl piva ročně, ovšem už následující rok se zde uvařilo přes 43 000 hl a o další rok později dokonce přes 50 000 hl. Ačkoliv se pivovar postupně rozšiřoval přístavbami, stará budova již nemohla dostačovat nárokům na zvyšující se produkci. Proto byl v letech 1898-1899 postaven nový pivovar nad obecními pivovarskými sklepy na Žatecké ulici a v původní budově zůstala pouze sladovna. V posledním roce provozu starého pivovaru činila várka 86 000 hl a po přenesení produkce do nových výrobních prostor přesáhla roční výroba 100 000 hl.
V roce 1902 už patřil k největším v Čechách, zaměstnával pětadevadesát osob a vyrobil okolo 100 000 hl piva ročně. C. k. místodržitelství ocenilo jeho kvalitu a povolilo mu užívat ve znaku rakouskou/říšskou orlici. Pivovar, který vyráběl převážně výčepní pivo, uvedl koncem roku 1905 na trh světlý ležák Zlatopramen (Goldquell), vyráběný ze speciálních druhů sladu, podle bavorského způsobu. Tuto značku následně užíval od roku 1967 pivovar v Krásném Březně, který stejně jako mostecký patřil k n. p. Severočeské pivovary.
Krátce před první světovou válkou v roce 1913 uvařil pivovar rekordních 105 843 hl piva. Ovšem světová válka znamenala výrazné omezení produkce. Vinu na tom nesl nedostatek sladu, ječmene a uhlí a také odvody zaměstnanců na frontu, takže pro udržení provozu musely být najaty pomocné dělnice a dokonce i vojáci z místní posádky. V roce 1916 se proto vyrobilo jen 18 600 hl piva. Po první světové válce prošly budovy nákladnou adaptací, provoz zajišťovalo nové strojní zařízení a pivovar si opatřil nákladní automobily pro rozvoz piva. Už v roce 1920 překonala produkce předválečnou výrobu, když bylo uvařeno 120 000 hl piva a produkce i nadále stoupala, především po likvidaci hornolitvínovské konkurence. V roce 1930 se zde uvařilo přes 200 000 hl piva. Pivovar se tak stal čtvrtým největším v Čechách. Počet zaměstnanců, který v roce 1919 činil sto devatenáct osob, vzrostl v roce 1930 až na dvě stě čtyřicet. Po znárodnění v roce 1945 byla v pivovaru zavedena výroba nealkoholických nápojů. Po roce 1948 byl pivovar začleněn do národního podniku Krušnohorské pivovary a stal se zároveň sídlem podnikového ředitelství. V roce 1960 byl během reorganizace začleněn do n. p. Severočeské pivovary se sídlem v Lounech. V tomto roce zde bylo vyrobeno 265 000 hl piva a část produkce začala být dodávána až na Slovensko. Maximální výstav piva se uskutečnil v roce 1964, kdy bylo uvařeno 309 000 hl. Pivovar byl uzavřen v roce 1972, kdy byl celý areál demolován v rámci likvidace města. Nový pivovar zahájil výrobu v roce 1976 v obci Sedlec nedaleko Mostu. V roce 1990 vznikl samostatný státní podnik Pivovar Most vyčleněním z lounského pivovaru a o dva roky později byl privatizován. V roce 1998 byl uzavřen a část výroby byla přesunuta do pivovaru ve Velkých Popovicích.
MaM
Zdroje:
SOkA Most - pozůstalost Doležal Jan, PhDr., Vývoj pivovarského průmyslu v Mostě od počátků do doby současné.
Hlavičkový papír s vedutou areálu mosteckého pivovaru, 1938, SOkA Most
Stavební plán mosteckého pivovaru, 1898, SOkA Most
