Lehký průmysl

Rolnický akcijní cukrovar ve Mšeném u Budyně

Rolnický akcijní cukrovar ve Mšeném u Budyně byl založen v roce 1871, ačkoliv jednání o zřízení cukrovaru probíhala již v letech 1863-1864. Do obchodního rejstříku byl zapsán 20. října 1871. Předsedou správní rady byl zvolen A. Brandeis ze Mšeného, dále byli ve správní radě F. Toman z Podola (místní část Mšených-lázní, dříve samostatná obec), J. Štor z Radešína, A. Jirásek z Podola, H. Tymich z Martiněvsi a A. Šrámek z Jarpic. Základní kapitál činil 200 000 zlatých rozdělených do 1 000 akcií. Od roku 1899 byl cukrovar ve Mšeném jedním z členů Společenstva cukrovarů v Lovosicích a okolí, které vzniklo za účelem jednotného postupu při nákupu cukrovky a rozšíření pěstování cukrové řepy a pro podporu rozvoje cukrovarského průmyslu v této oblasti. Ředitelem cukrovaru byl František Berounský.

Cukrovar se nacházel na okraji obce Mšené-lázně po levé straně silnice ve směru na Zlonice a Slaný (dnešní ulice Na Pankráci). Sestával se ze samotné třípatrové výrobní budovy, úřední budovy, obytných budov a několika vodních nádrží. Vodu získával jednak z přilehlého Mšenského potoka a také z vodovodu, který byl veden od Močidelského mlýna v délce jednoho kilometru. Po otevření železniční trati z Libochovic do Jenšovic (Vraňan) byla zbudována vlečka na místní nádraží a v nedalekých Charvatcích byla postavena nákladní rampa, kterou využíval cukrovar Mšené společně s cukrovarem v Hospozíně. V blízkosti železniční zastávky v Charvatcích provozoval cukrovar vozovou váhu. (Autováhy a vozové váhy cukrovaru se nacházely ve Mšeném a též v nedalekých obcích Vrbka, Budyně, Lukov a Račiněves).

V lednu 1913 došlo ke změně akciové společnosti ve společnost s ručením omezeným a zároveň došlo ke změně názvu na Cukrovar ve Mšeném u Budyně společnost s r. o. Jednateli této společnosti byli Ph. Dr. Antonín Toman, lékárník a majitel realit v Praze, František Toman, velkostatkář ve Mšeném, Karel Kašpar, ředitel cukrovaru a Gustav Anders, pokladník cukrovaru. (V roce 1928 byli za jednatele zvoleni Dr. Jaroslav Preiss, ředitel Živnostenské banky v Praze, Dr. Eduard Schwarz, advokát v Praze a Josef Hartmann, ředitel České společnosti pro průmysl cukerní). V roce 1913 se cukrovar ve Mšeném stal členem Mostecké agencie. Hodnota cukrovaru k 1. březnu 1919 činila 2 830 114 K a kmenový kapitál společnosti byl 442 200 K.

V řepné kampani 1911/1912 bylo zpracováno v čisté váze 119 830 q řepy, což představovalo zhruba 20 094 q cukru. V kampani 1917/1918 bylo zpracováno 121 075 q řepy, tj. 28 561 q cukru, a v letech 1922/1923 zpracoval cukrovar 129 400 q řepy, tedy 36 637 q surového cukru. V letech 1921-1930 náležely k cukrovaru ještě statky ve Bříze, v Loucké a ve Vrbici, pozemky v Ředhošti a cihelna v Podole.

Hospodářská krize 30. let 20. století, přinesla kromě jiného i masivní uzavírání cukrovarů v ČSR. To postihlo i cukrovar ve Mšeném, takže v roce 1933 došlo k ukončení výroby a jeho uzavření. V této době ovládala plně cukrovar Česká společnost pro průmysl cukerní v Praze, prostřednictvím jejíhož cukrovaru v Bohušovicích nad Ohří došlo k postupné likvidaci mšenského cukrovaru. Od roku 1934 počal rozprodej pozemků, budov a vybavení cukrovaru. Zařízení bylo prodáno cukrovarům v Bohušovicích, Bašnici, Dolních Beřkovicích, Mělníce, Modřanech, Lounech, Mochově, Vrutici a Žatci, přičemž celková cena strojního zařízení činila 1 298 000 Kč. Firma byla likvidována až do roku 1947, kdy byla zbytková hodnota znárodněna spolu s cukrovarem v Bohušovicích.

Z původních budov cukrovaru se dodnes dochoval dům č. p. 105 v ulici Osvoboditelů, který je v soukromém vlastnictví, a dům č. p. 210 v ulici Prosek, v němž se nachází soukromá spisovna. Ve stejné ulici se nachází i budova č. p. 174, která dnes slouží jako obecní úřad obce Mšené-lázně a v minulosti byl v majetku místních lázní pod názvem Dukla. Ve zbývajícím prostoru bývalého cukrovaru je bytová zástavba.

IČ

Zdroje:

SOkA Most – AF NAD 966, Cukrovar, s. r. o., Mšené.

Miroslav MORAVEC, Mšené – lázně a okolí na starých pohlednicích, Hostivice 2001.

Akcie rolnického cukrovaru ve Mšeném, poslední třetina 19. století, SOkA Most