Rolnický akcijní cukrovar ve Mšeném u Budyně
Rolnický akcijní cukrovar ve Mšeném u Budyně byl založen v roce 1871, ačkoliv jednání o zřízení cukrovaru probíhala již v letech 1863-1864. Do obchodního rejstříku byl zapsán 20. října 1871. Předsedou správní rady byl zvolen A. Brandeis ze Mšeného, dále byli ve správní radě F. Toman z Podola (místní část Mšených-lázní, dříve samostatná obec), J. Štor z Radešína, A. Jirásek z Podola, H. Tymich z Martiněvsi a A. Šrámek z Jarpic. Základní kapitál činil 200 000 zlatých rozdělených do 1 000 akcií. Od roku 1899 byl cukrovar ve Mšeném jedním z členů Společenstva cukrovarů v Lovosicích a okolí, které vzniklo za účelem jednotného postupu při nákupu cukrovky a rozšíření pěstování cukrové řepy a pro podporu rozvoje cukrovarského průmyslu v této oblasti. Ředitelem cukrovaru byl František Berounský.
Cukrovar se nacházel na okraji obce Mšené-lázně po levé straně silnice ve směru na Zlonice a Slaný (dnešní ulice Na Pankráci). Sestával se ze samotné třípatrové výrobní budovy, úřední budovy, obytných budov a několika vodních nádrží. Vodu získával jednak z přilehlého Mšenského potoka a také z vodovodu, který byl veden od Močidelského mlýna v délce jednoho kilometru. Po otevření železniční trati z Libochovic do Jenšovic (Vraňan) byla zbudována vlečka na místní nádraží a v nedalekých Charvatcích byla postavena nákladní rampa, kterou využíval cukrovar Mšené společně s cukrovarem v Hospozíně. V blízkosti železniční zastávky v Charvatcích provozoval cukrovar vozovou váhu. (Autováhy a vozové váhy cukrovaru se nacházely ve Mšeném a též v nedalekých obcích Vrbka, Budyně, Lukov a Račiněves).
V lednu 1913 došlo ke změně akciové společnosti ve společnost s ručením omezeným a zároveň došlo ke změně názvu na Cukrovar ve Mšeném u Budyně společnost s r. o. Jednateli této společnosti byli Ph. Dr. Antonín Toman, lékárník a majitel realit v Praze, František Toman, velkostatkář ve Mšeném, Karel Kašpar, ředitel cukrovaru a Gustav Anders, pokladník cukrovaru. (V roce 1928 byli za jednatele zvoleni Dr. Jaroslav Preiss, ředitel Živnostenské banky v Praze, Dr. Eduard Schwarz, advokát v Praze a Josef Hartmann, ředitel České společnosti pro průmysl cukerní). V roce 1913 se cukrovar ve Mšeném stal členem Mostecké agencie. Hodnota cukrovaru k 1. březnu 1919 činila 2 830 114 K a kmenový kapitál společnosti byl 442 200 K.
V řepné kampani 1911/1912 bylo zpracováno v čisté váze 119 830 q řepy, což představovalo zhruba 20 094 q cukru. V kampani 1917/1918 bylo zpracováno 121 075 q řepy, tj. 28 561 q cukru, a v letech 1922/1923 zpracoval cukrovar 129 400 q řepy, tedy 36 637 q surového cukru. V letech 1921-1930 náležely k cukrovaru ještě statky ve Bříze, v Loucké a ve Vrbici, pozemky v Ředhošti a cihelna v Podole.
Hospodářská krize 30. let 20. století, přinesla kromě jiného i masivní uzavírání cukrovarů v ČSR. To postihlo i cukrovar ve Mšeném, takže v roce 1933 došlo k ukončení výroby a jeho uzavření. V této době ovládala plně cukrovar Česká společnost pro průmysl cukerní v Praze, prostřednictvím jejíhož cukrovaru v Bohušovicích nad Ohří došlo k postupné likvidaci mšenského cukrovaru. Od roku 1934 počal rozprodej pozemků, budov a vybavení cukrovaru. Zařízení bylo prodáno cukrovarům v Bohušovicích, Bašnici, Dolních Beřkovicích, Mělníce, Modřanech, Lounech, Mochově, Vrutici a Žatci, přičemž celková cena strojního zařízení činila 1 298 000 Kč. Firma byla likvidována až do roku 1947, kdy byla zbytková hodnota znárodněna spolu s cukrovarem v Bohušovicích.
Z původních budov cukrovaru se dodnes dochoval dům č. p. 105 v ulici Osvoboditelů, který je v soukromém vlastnictví, a dům č. p. 210 v ulici Prosek, v němž se nachází soukromá spisovna. Ve stejné ulici se nachází i budova č. p. 174, která dnes slouží jako obecní úřad obce Mšené-lázně a v minulosti byl v majetku místních lázní pod názvem Dukla. Ve zbývajícím prostoru bývalého cukrovaru je bytová zástavba.
IČ
Zdroje:
SOkA Most – AF NAD 966, Cukrovar, s. r. o., Mšené.
Miroslav MORAVEC, Mšené – lázně a okolí na starých pohlednicích, Hostivice 2001.

Akcie rolnického cukrovaru ve Mšeném, poslední třetina 19. století, SOkA Most

Plán cukrovaru, 1881, SOkA Most
.jpg)
Pohled na cukrovar ve Mšeném, 1. polovina 20. století, Archiv IČ(1)

Pohled na cukrovar ve Mšeném, 1. polovina 20. století, Archiv IČ


