Lehký průmysl

Roudnický pivovar

Panský pivovar byl v Roudnici nad Labem zbudován v 70. letech 17. století, tedy v době, kdy byl hlavou lobkowiczkého rodu, a tím pádem i majitelem nového závodu Václav Eusebius Popel z Lobkovic. Původní barokní stavba byla velkorysým projektem, jednalo se o jeden z největších pivovarů v Čechách vůbec. Značná část tohoto podniku musela ustoupit na samém konci 1. poloviny 19. století stavbě železnice, která s ním těsně sousedila. Lobkowiczký rod o pivovar pečoval i po jeho zmenšení, přičemž v letech 1866-1868 proběhla pod taktovkou věhlasného Gustava Nobacka celková rekonstrukce pivovaru, jež zahrnovala výstavbu nové třínádobové varny. Byla rozšířena sladovna, vybudován stojatý hvozd, zaveden parní pohon a další úpravy byly provedeny na počátku 90. let 19. století, na nichž se tentokrát podílela firma J. V. Machovský. Úspěšný a moderní podnik si následně mohl dovolit propagovat nejen svůj výrobek, za nějž byl například roku 1891 na Všeobecné zemské jubilejní výstavě v Praze oceněn zlatou státní medailí. Mohl se taktéž prezentovat jako architektonicky zdařilý počin, kteréžto možnosti využil například při Výstavě architektury a inženýrství, jež se konala roku 1898 v Praze. Roku 1903 po smrti Mořice Lobkowicze se fideikomisního majetku ujal jeho syn Ferdinand Zdenko Lobkowicz. Ten se roku 1906 rozhodl k pivovaru přikoupit tehdejší Podřipskou sladovnu, původní akciovou společnost sladující pro obchod.

Roudnický pivovar byl, jak bylo řečeno, spojován také s dobrou pověstí svého piva a za jeho kvalitu ručil vždy především sládek. Mezi přední představitele tohoto oboru patřil bezesporu Adolf Woitsch, který v Roudnici pracoval v letech 1869-1896 a na jehož řemeslo pak navázal i jeho syn a jmenovec, který svou praxi taktéž začínal v roudnickém podniku. Po Woitschovi v letech 1896-1916 sládkoval Ivan Schweizer, jenž se během svého působení proslavil jako oborový odborník a mimo jiné byl členem Spolku pro průmysl pivovarský a místopředsedou Spolku pro vydržování výzkumného ústavu pro pivovarství. Před svým působením v Roudnici sládkoval v Libčevsi u Loun, v Nové vsi u Liberce, v Novém Sedle nad Bílinou a v městském pivovaru v Bílině. Roudnický podnik a lobkowiczký rod však měly štěstí nejen na sládky. Zásadní osobností lobkowiczkého pivovarnictví přelomu 19. a 20. století byl také Mikuláš Ordnung, který roku 1881 nastoupil do služeb rodu jako praktikant na ředitelství lobkovického panství, o třináct let později byl jmenován účetním pivovaru ve Vysokém Chlumci (také v majetku rodu) a konečně roku 1908 nastoupil na stejný post v Roudnici. Díky své spolehlivosti a praxi byl z účetního povýšen na správce a následně na vrchního správce. Roku 1928 mu byla jako prvnímu pivovarskému úředníkovi na lobkowiczkým panstvích udělena hodnost ředitele pivovaru a do konce svých dní (zemřel roku 1932) zastupoval všechny lobkowiczké pivovary na oborových jednáních.

Roudnický podnik svého času vynikal také svým speciálním 16 stupňovým tmavým pivem, které neslo název Sakura. Tento speciál se začal vystavovat krátce po konci první světové války, tehdy měl však kvůli nedostatku surovin pouze 12 stupňů. Jeho název měl být připomínkou speciálního piva dalekého východu, na kterém si pochutnávali legionáři, vracející se z Ruska do nové republiky. Obecně se období první republiky neslo ve znamení postupné stagnace ovlivněné jak hospodářskou krizí, tak neshodami Ferdinanda Zdenko Lobkowicze a jeho syna Maxmiliána Ervína. K usmíření obou členů rodu došlo až v předvečer druhé světové války. Krátce po tomto smíru Ferdinand Zdenko zemřel a Maxmilián Ervín emigroval, a proto byla také po válce na podnik nejprve uvalena nucená správa. Nakonec se stejně jako v případě bílinského pivovaru podařilo Maxmiliánovi Evrínu Lobkowiczovi pivovar získat zpět do svého majetku a i zde byl správcem jmenován JUDr. Alois Paleček. Po „vítězném únoru“ byl celý majetek rodu, a sním i pivovar v Roudnici, znárodněn a začleněn do nových pořádků, přičemž svému účelu sloužil až do roku 1975.

JG

Zdroje:

Milan STAREC – Petr HOLUB, Noback vs. Novák – stavitelé pivovarů, Praha 2019.

Der Böhmische Bierbrauer (1893–1906).

Podřipský kraj (1921–1927).

Časopis Kvas (1915–1947).

Po první válce začal roudnický pivovar vyrábět také speciální pivo Sakura, 1921, (Podřipský kraj 23. 12. 1921)

Roudnický pivovar, 2012, Archiv JG

Roudnický pivovar, jaro 2012, Archiv JG