Lehký průmysl

Rabsteiner Baumwollspinn- und Zwirn-Fabriken 

Franz Preidl, zakladatel významné firmy na výrobu bavlněné příze se narodil v roce 1810 v Lísce u České Kamenice, kde navázal na činnost svého otce Floriana Preidla, který tu provozoval přadláckou dílnu a obchod se lněnou přízí. Zavedený podnik převzal Franz Preidl v roce 1835 a v začátcích ho vedl spolu se svým bratrem Emanuelem. Vyráběli lněnou přízi, se kterou obchodovali především v Krásné Lípě. Po smrti bratra na začátku 40. let 19. století však zůstal Franz Preidl ve vedení podniku sám a otevřel novou obchodní pobočku v Praze v paláci Kinských na Staroměstském náměstí, jejíž vedení svěřil synovci Franzi Dörflovi.

Na počátku 50. let koupil Preidl barvírnu Marie Knotheové v objektu č. p. 155 v České Kamenici, kterou rozšířil o bělidlo příze. Výrobní kapacita provozu v Lísce byla nedostačující, proto Preidl zakoupil roku 1857 pozemky v Rabštejnském údolí řeky Kamenice, která skýtala potenciál vodní energii k pohonu mechanické přádelny. Poblíž lokality Lochmühle vybudoval továrnu (Dolní Kamenice, č. p. 68), která byla později označena jako I. Rabštejnská přádelna (I. Rabsteiner Spinnerei). Po dokončení stavby v roce 1860 zde bylo v provozu šestnáct set vřeten na výrobu bavlněné a pletací příze.        

Výrazný vliv na rozmach podniku měla občanská válka v Americe (1861-1866), která ovlivnila rozvoj textilního průmyslu. Vysoké zisky umožnily další rozšiřování a v letech 1862-1864 následovala stavba II. Rabštejnské přádelny v Kamenické Nové Vísce č. p. 45, kde bylo v činnosti pět tisíc vřeten poháněných parní silou. Ve stejném roce byla zakoupena rozestavěná továrna č. p. 75 v Jánské, která původně patřila firmě Gebrüder Schwaab. Po dostavění a uvedení do provozu v roce 1867 bylo ve III. Rabštejnské přádelně v provozu pět tisíc vřeten na zpracování jemné příze poháněných vodním kolem a jednoválcovým parním strojem.

IV. Rabštejnská přádelna vznikla přebudováním staršího továrního objektu krásnolipské firmy Hielle & Dittrich mezi léty 1865-1869. V moderní přádelně bavlněného odpadu bylo v provozu čtrnáct set vřeten. V roce 1866 si firma pronajala starší přádelnu firmy Gebrüder Schwaab v Jánské č. p. 59, kterou v roce 1885 zakoupila. Továrna nesla označení V. Rabštejnská přádelna a bylo v ní v provozu tři a půl tisíce vřeten.

Další rozvoj podniku příznivě ovlivnilo otevření České severní dráhy v roce 1869. Díky prosperujícím přádelnám v Rabštejnském údolí byla vybudována železniční zastávka Rabstein, která sloužila primárně jako překladiště Preidlovy firmy.  

Po smrti zakladatele v roce 1889 převzal rozvětvený podnik jeho synovec Emanuel Karsch, kterého Preidl ustanovil v poslední vůli jako svého univerzálního dědice. Také Karschovi se dařilo podnik dále zvelebovat, kromě koupě tkalcovny Julia Oesterreichera v Rumburku v roce 1899, postavil po roce 1901 vodní elektrárnu v lokalitě Lochmühle v Kamenické Nové Vísce, která poháněla stroje a dodávala energii pro osvětlení I. Rabštejnské přádelny (č. p. 68). Na počátku 20. století bylo v celém podniku v provozu šedesát dva tisíc osm set sedmdesát šest vřeten na jemnou přízi, pět tisíc osm set třicet čtyři vřeten na výrobu nití a dále dvě stě sedmdesát čtyři tkalcovských stavů. Počet zaměstnanců kolísal mezi devíti sty a jedním tisícem. V této době firma obchodovala nejen v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a v Dolních Rakousích, ale také v Haliči, v Uhrách, a dokonce i v Egyptě, Indii a Argentině.  

Dobře prosperující firmu drtivě zastavila až hospodářská krize, která vypukla roku 1929. Firma se pod vedením Franze Karsche dostala do finančních problémů, takže věřitelská banka Böhmische Escompte-Bank und Credit-Anstal vzala rabštejnské přádelny pod nucenou správu a v roce 1931 je uzavřela. V roce 1942 se do výrobních hal v Rabštejnském údolí přestěhovala firma Weser-Flugzeugbau G.m.b.H. z Brém, která v nich až do konce války vyráběla součásti pro letadla Junkers a vrtulníky Focke-Achgelis Fa 223.

JR

Zdroje:

Die Gross-Industrie Österreichs, Wien 1908, s. 41–47. 

Petr JOZA a Jan NĚMEC, Historie a současnost podnikání na Děčínsku a Šluknovsku, Žehušice 2012. 

Robert LAHMER, Industrielle Briefe aus Norböhmen, Warnsdorf 1886.

Budovy přádelny, počátek 20. století, (Die Gross-Industrie Österrreichs, Wien 1908

Portrét Franze Preidla (zakladatele podniku) vytištěn v tiskárně Eduarda Stracheho ve Varsndorfu, 2. polovina 19. století, (Die Gross-Industrie Österrreichs, Wien 1908)