Lehký průmysl

Rakouská gramofonová společnost / The Gramophone Company

V roce 1908 se ředitel německé gramofonové společnosti Deutsche Grammophon Gesellschaft Josef Berliner, který byl bratrem vynálezce gramofonu Emila Berlinera, rozhodl zřídit filiální firmu v Rakousku-Uhersku, aby se vyhnul dovozním clům. Vznikla tak Rakouská gramofonová společnost s. r. o. (Österreichische Grammophon Gesellschaft m. b. H.), která vybudovala továrnu na výrobu gramofonových desek Kramolech poblíž Ústí nad Labem. Stavbu provedla ústecká stavební firma Ludwig Erlenbach a Julius Lichtenecker. Továrna zahájila provoz v roce 1910. Byla to první továrna na gramofonové desky v českých zemích.

Před první světovou válkou vyráběla desky s označením GRAMOPHONE MONARCH RECORD, GRAMOPHONE CONCERT RECORD, ZONOPHONE RECORD a SCHALLPLATTE GRAMMOPHON. Deutsche Grammophon Gesellschaft byla dceřinou společností britské The Gramophone Company, která používala na etiketách gramofonových desek obrázek psa naslouchajícího hlasu svého pána z gramofonu. Tento slavný obrázek a později také označení „HIS MASTER´S VOICE" nesly i desky lisované v ústecké továrně.

Během první světové války byla výroba dočasně pozastavena. Produkce gramofonových desek byla obnovena po skončení války. Ve 20. letech se tu vyráběly také desky značky "GRAMOLA RECORD" a ve 30. letech "COLUMBIA".

V meziválečném období vyrobila ústecká továrna zhruba 12 000 nahrávek v mnohatisícových nákladech. Velkou část produkce představovaly nahrávky zahraničních interpretů, mj. významných světových operních pěvců, symfonických orchestrů či amerických jazzových hudebníků. Z českých nahrávek to byla například nahrávka Prodané nevěsty v podání orchestru a pěvců Národního divadla či symfonický cyklus Má vlast v podání České filharmonie pod vedením Václava Talicha. Desky se prodávaly nejen v Československu, ale také v Maďarsku, Polsku, Rumunsku, Bulharsku, Palestině a severní Africe.

Krátce před připojením československého pohraničí k Německu převedla The Gramophone Company výrobu z Ústí nad Labem do Prahy. Během druhé světové války továrnu využívala firma Siemens-Halske k výrobě součástek pro válečnou techniku.

Po skončení druhé světové války už výroba gramofonových desek v Ústí nad Labem nebyla obnovena. Objekt využíval národní podnik Tesla, v 50. letech se tu vyráběly magnetofony Metra, později v továrně sídlily Závody průmyslové automatizace.

TO

Zdroje:

Vladimír KAISER, Severočeské továrny na gramofonové desky, in: Až kometa šlehne nás. Z historie zvukového záznamu, Praha 2003, s. 53–57.

Kristina KAISEROVÁ – Vladimír KAISER (edd.), Dějiny města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem 1995, s. 130–131.

Martin KRSEK, Nejslavnější značky Ústeckého kraje, Ústí nad Labem 2009, s. 25–27.

Gramofonová deska vyrobena ústeckou firmou s nahrávkou “La Traviata”, 1. polovina 20. století, Oblastní muzeum v Ústí nad Labem

Pohled na Rakouskou gramofonovou společnost, 1. polovina 20. století, Oblastní muzeum v Ústí nad Labem

Zaměstnanci firmy při výrobě desek, 1. polovina 20. století, Oblastní muzeum v Ústí nad Labem(1)

Zaměstnanci firmy při výrobě desek, 1. polovina 20. století, Oblastní muzeum v Ústí nad Labem