Lehký průmysl

Severočeské tukové závody (STZ, Setuza)

Severočeské tukové závody se sídlem v Ústí nad Labem byly pokračovatelem firmy Georg Schicht, která se ze skromných poměrů domácí varny mýdla, založené roku 1848, vypracovala již před první světovou válkou v nejvýznamnější podnik tukového průmyslu v habsburské monarchii a v meziválečném období se podílela na založení mezinárodního koncernu Unilever, který byl ve svém oboru vůbec největším světovým výrobcem (viz hesla Johann Schicht, Heinrich a Georg Schichtovi).

Po skončení druhé světové války byla na Schichtovy závody na základě dekretu prezidenta republiky č. 5/1945 Sb. ze dne 19. května 1945 uvalena národní správa. Podle dekretu prezidenta republiky č. 101/1945 Sb. pak byla vyhláškou ministra výživy ze dne 9. ledna 1946 firma Jiří Schicht, a. s. s veškerým majetkem a koncernovými podniky znárodněna. Následně byl podnik přejmenován na Severočeské tukové závody n. p. se sídlem v Ústí nad Labem.

Výrobní sortiment navazoval na dřívější produkci Schichtových závodů a k nejdůležitějším výrobkům patřily jedlé rostlinné oleje a tuky. STZ vyráběly stolní oleje, podzemnicový olej, sójový olej, ztužené pokrmové tuky a margaríny (například lahůdkový margarín Sana). Další skupinou výrobků byly prací mýdla a mýdlové přípravky. K tradičním produktům patřily mýdlo s jelenem a Hellada, novějšími značkami byly Leda, Korál či Helladon. Saponátovými pracími prostředky byly například Sulfon, Toto či Radion. Mezi kosmetickými přípravky z produkce STZ bylo možné nalézt toaletní mýdla, holicí mýdla, holicí krémy, šampony, pěny do koupele a další. Velká část různých kosmetických přípravků byla na trh uváděna pod značkou Elida a jejich širokou škálu doplňovaly zubní pasty (Thymolin, Fluora, Perlička, Odol). Kromě výrobků určených pro koncového zákazníky se STZ zabývaly také úpravou a zušlechťováním tuků a olejů, které byly následně zpracovávány v jiných odvětvích (barvy, laky, obráběcí oleje, postřiky pro zemědělství, umělé pryskyřice, výrobky z PVC a další). Do výroby byly zaváděny nové technologie a nová zařízení, areály výrobních závodů se rozšiřovaly o nové objekty (v 70. letech byla například vybudována v hlavním závodě v Ústí nad Labem veliká sila na olejnatá semena, která se stala novou dominantou areálu). STZ byly největším podnikem tukového průmyslu v Československu.

Po pádu komunistického režimu byl v 90. letech podnik privatizován formou kupónové privatizace. V následujících letech došlo k řadě nepřehledných majetkových přesunů a nakonec ke krachu nástupnické firmy Setuza. V roce 2011 koupil závod v Ústí nad Labem mezinárodní koncern Glencore a později byla společnost přejmenována na Viterra. Produkce potravinářských a technických olejů dodnes pokračuje, nicméně celkový objem výroby v ústeckém závodě je v porovnání s dřívějškem menší.

TO

Zdroje:

SOkA Most – fond Severočeské tukové závody, Ústí nad Labem 1942–1998.

Zpravodaj akciové společnosti SETUZA Ústí nad Labem 1993–2008.

Webové stránky společnosti Viterra: https://www.viterra.cz/cs. 

Martin KRSEK, Nejslavnější značky Ústeckého kraje, Ústí nad Labem 2009.

1848–1968. 120 let tradice zavazuje, Ústí nad Labem 1968.

Setuza. 150 let, Ústí nad Labem 1998.

Severočeské tukové závody Ústí nad Labem. 140. 1848-1988, Ústí nad Labem 1988.

Třicet let STZ. 30. výročí osvobození ČSSR Rudou armádou, Ústí nad Labem 1975. 

Celkový pohled na Střekov a závody Schicht, 30. léta 20. století, Oblastní muzeum v Ústí nad Labem

Interiér závodu s linkou Ceres, 1. polovina 20. století, Oblastní muzeum v Ústí nad Labem

Natěrači, mříž vjezdu do závodu (foto Adolf Čejchan), Oblastní muzeum v Ústí nad Labem

Pohlednice, kolem roku 1910, Oblastní muzeum v Ústí nad Labem

Schich (interiér závodu), 1. polovina 20. století, Oblastní muzeum v Ústí nad Labem

Setuza, 1988, Oblastní muzeum v Ústí nad Labem