Lehký průmysl

J. J. Hanisch & Söhne ve Varnsdorfu

V rodině zakladatele dalšího významného varnsdorfského textilního podniku, Johanna Andrease Hanische (1728-1807), se tkalcovské řemeslo předávalo po generace. Tkalcem byl již Johannův praděd Andreas Hanisch, který zemřel v roce 1684. Anton Anschiringer uvádí, že firma byla založena roku 1757, podle Jana Němce však bylo pravděpodobnější datum vzniku až rok 1787. Tehdy devětapadesátiletý Johann Andreas Hanisch ale nepochybně podnikal již mnohem dříve. Zpočátku vyráběl polohedvábné šátky a vzorované grádly, pro které si sám kreslil vzory. S vlastními výrobky obchodoval bez prostředníků, prodával je především na trzích v Praze a v Brně a neváhal se vydat ani na obchodní cesty až do Vídně.

Johann Andreas přibral brzy do podniku svého syna Johanna Josefa Hanische (1767-1830). Firma pojmenovaná J. A. Hanisch & Sohn nejprve sídlila v domě č. p. 876, ovšem v roce 1799 se přestěhovala do nově postaveného obytného a výrobního objektu (staré č. p. 189, nové č. p. 506). Reprezentativní manufakturní vilu postavil Johann Josef Hanisch, na pozemku, který roku 1798 koupil od Josefa Maie, a roku 1809 koupil další pozemek s malou zahradnickou usedlostí od Antona a Josefa Pohlových, kde vystavěl druhé reprezentativní sídlo s manufakturními prostory, které bylo dokončeno v roce 1811. Oba domy patřily ve své době k nejhonosnějším a nejvýstavnějším stavbám celého Varnsdorfu, jedinou konkurencí jím byla Fröhlichova manufakturní vila (č. p. 498), jež byla dokončena roku 1810.

Johann Josef Hanisch měl podnikavého ducha a odvahu a kromě samotné výroby látek tak začal i s jejich potiskem. Jako jeden z prvních zřídil ve Varnsdorfu tiskárnu kartounu a již roku 1804 experimentoval s parním zařízením, které sloužilo pravděpodobně k sušení vlněných látek, které vznikaly v údajně první „továrně“ na zpracování ovčí vlny ve Varnsdorfu, v níž výrobu zaváděli a řídili velmi štědře placení mistři z durynského Altenburgu.

České zemské gubernium udělilo dekretem č. 22 107 ze dne 17. května 1811 Johannu Josefu Hanischovi velkoobchodní tovární privilegium, které ho opravňovalo k užívání rakouské orlice na firemním typáři. Za udělením privilegia stál značný rozsah produkce a nemalý objem obchodu na domácích i zahraničních trzích. Ve 20. letech 19. století zaměstnával Hanisch sedmdesát dělníků a sto třicet domácích tkalců. V zadní – manufakturní – části domu č. p. 512 bylo šedesát tři stavů, patnáct potiskovacích stolů, dva lisy a mandly. V dalších výrobních objektech situovaných směrem k řece Mandavě pracovaly čtyři stroje na úpravu látek, valcha, skací a soukací stroj, řezačka a jedenáct různých kotlů.

Firma měla obchodní zastoupení v Miláně a ve Vídni, kde Johann Josef Hanisch zakoupil roku 1813 dům „auf hohen Brücke“ č. p. 354, který po Hanischově smrti přešel do vlastnictví Georga Antona Fröhlicha. Není bez zajímavosti, že v Hanischově podniku pracovali jako mistři budoucí významní průmyslníci Johann Liebig z Liberce a Anton Richter z Luhu u Raspenavy.

20. října 1820 přibral Johann Josef Hanisch své dva syny Josefa a Carla jako společníky a název firmy se změnil na J. J. Hanisch & Söhne. Johann Josef Hanisch zemřel 30. května 1830 na vleklou plicní chorobu a synové Josef a Carl dál pokračovali v podnikání, nicméně před rokem 1850 firmu, jíž hrozil bankrot, rozpustili. Na tradici firmy navázal vnuk Johanna Josefa, Carl Hanisch, který roku 1857 obnovil výrobu a zakoupil parní stroj o výkonu 12 koňských sil (teprve čtvrtý ve Varnsdorfu), který poháněl spřádací stroje a tiskárnu látek. Roku 1871 předal firmu svým synům Carlu a Alfredu Hanischovi.

V následujících letech proběhla nákladná modernizace podniku. Do přestavěných a zvětšených budov zadního traktu objektu č. p. 506 pořídili noví majitelé moderní strojní vybavení, roku 1880 vyrostla novostavba tiskárny s válcovým tiskařským strojem na parní pohon a proběhla přestavba barevny. V roce 1891-1893 následovala stavba moderně vybavené mechanické tkalcovny, v níž
se vyráběly různé druhy látek – dušestr, kalmuk, krep, štruk, samet a merino.   V říjnu roku 1908 došlo ke změně majitelů – dlouholetý podílník Carl Alois Hanisch firmu opustil a společně se svým synem Carlem Franzem založil firmu Carl Hanis & Sohn se zaměřením na úpravy látek pro jiné výrobce. Syn druhého majitele Alfreda Hanische, Alfred Hanisch junior, který ve firmě pracoval jako chemik a technický vedoucí, převzal uvolněný podíl po odstoupivším společníkovi Carlu Aloisi Hanischovi.  

V roce 1909 schválil c. k. krajský soud v České Lípě nový název firmy, který zněl Druckfabrik mechanische Weberei Appreturanstalt Carl Hanisch, ale firma již nikdy nedosáhla takových úspěchů jako v časech Johanna Josefa Hanische. V roce 1923 pracovalo ve firmě pouze třiadvacet dělníků a po roce 1945 již nebyl provoz podniku obnoven.

JR

Zdroje:

Anton ANSCHIRINGER, Album der Industrie des Reichenberger Handelskammer–Bezirks, Reichenberg, Jannasch 1858.

Carl HANISCH, Druckfabrik – mechanische Weberei Appreturanstalt, Warnsdorf. 

Petr JOZA a Jan NĚMEC, Historie a současnost podnikání na Děčínsku a Šluknovsku, Žehušice 2012.

Kolektiv autorů, Varnsdorf – město průmyslu a zahrad, Česká Lípa: Studio REMA '93, 2003, s. 117.

Druhé reprezentativní sídlo s manufakturními prostory (dokončené v roce 1811) patřilo ve své době k nejhonosnějším a nejvýstavnějším stavbám Varnsdorfu, 1. polovina 20. století, (Oblastní muzeum Děčín, pobočka Varnsdorf)

Portrét Johanna Josefa Hanische (1767–1830) s manželkou Marií Magdalénou (rozenou Michel) a dcerou Annou, 1816, (Oblastní muzeum Děčín, pobočka Varnsdorf)