Lehký průmysl

Zámecké vinařství ve Velkých Žernosekách

Vinařství ve Velkých Žernosekách a v okolí se může pyšnit dlouhou historickou tradicí, sahající až do středověku. Vinařství, jež bylo původně v majetku církevních řádů, se na přelomu středověku a raného novověku transformovalo pro potřeby vrchnostenského panství. V době největšího rozmachu českého vinařství tak velké množství zdejších vinic spadalo přímo pod vrchnostenské hospodářství velkostatku, které disponovalo nejen lidským a ekonomickým kapitálem, ale i potřebnými zkušenostmi, zázemím a rozsáhlým sklepním hospodářstvím. I po třicetileté válce byl velkostatek Velké Žernoseky součástí panského majetku, tentokrát rodu Nostitc-Rienek, který se výrazně zasadil o obnovu místního, válkou poničeného viničního hospodářství. Do období 19. století tak vstoupilo žernosecké zámecké vinařství s výrazně jinými podmínkami než například městské vinařství v sousedních Litoměřicích. Všeobecný úpadek českého vinařství se samozřejmě nevyhnul ani těmto labským svahům, avšak jak dokládají již dobové názory, právě šlechtičtí vlastníci vinohradů se v celkovém měřítku výrazně zasloužili o zmírnění dopadů společenských a hospodářských změn a zároveň se nemalou měrou spolupodíleli na snaze o obnovu bývalé vinařské slávy.

V roce 1844 dosahovala rozloha vinic rodu Nosticů v labské kotlině výměry 177 ha, do roku 1894 došlo k poklesu na 106 ha. I přes výraznou redukci si tedy Nosticové zachovali významný potenciál ve viničním hospodářství. Dle pramenů a historických map se vinice v polovině 19. století v prostoru velkostatku Velké Žernoseky rozprostíraly okolo vrchu Radobýl, od něj z východu obepínaly Velké Žernoseky a poté stoupaly do strání na Strážiště a Malou a Velkou Vendulu. Na Hrádku přešly vinice v stromový lesní porost a pokračovaly až na severní okraj Libochovan, kde v dané době již notně prořídlé obkružovaly vrch Deblík (dnes již značně pozměněn v důsledku probíhající těžby). Na protější straně Labe se pak linuly vinice velkostatku na vzdouvajících se svazích okolo Labe v blízkosti Prackovic.

Nosticové se se svým vínem pravidelně účastnili celozemských vinařských výstav a hrabě Albert František Nostic-Rieneck představil žernosecké víno již na výstavě ve Vídni v roce 1857. Roku 1876 dokonce soutěžilo i v Mariboru, kde vyniklo svou zachovalostí. Žernosecká vína dobrých ročníků se obecně vyznačovala bledozelenou barvou, jemnou, kořennou, aromatickou, silnou a lahodnou vůní a chutí. Mezi velmi dobré ročníky patřily například roky 1834, 1846, 1868 a 1875. Naopak jarními mrazy bylo víno poničeno v letech 1866, 1876 a 1893. Zhruba dvě třetiny sadby na Žernosecku tvořilo bílé víno. Jednalo se o odrůdu podobnou tramínu, ryzlinku a burgundskému a údajně se pozitivně podepsalo na dobré pověsti místního vína. Vzhledem k tomu, že tato odrůda dávala jako první víno, nesla staročeský název prynčem. Vedle něj se zde pěstovalo například bílé a červené veltlínské, tramín červený, malvazinka, cibéba bílá, elbling, klenice, lampart a muškáty. Na přelomu 19. a 20. století tradiční historickou sadbu výrazně zasáhly nově přinesené nákazy, jež napadaly révu. Situace vyústila mimo jiné ve vytvoření komise pro potírání révokazu, která podnikala na jednotlivých vinicích kontroly a osvětu vinařů. Ve Velkých Žernosekách byla provedena kontrola ve dnech 15. června a 1. srpna 1915, přičemž nedošlo k nalezení projevů révokazu. Obdobně dopadla i kontrola v Žalhosticích a v Libochovanech, jen v Prackovicích byl odevzdán prázdný formulář.

 

Nabídka vín sklepů hraběte Nostice a „ceník pravých nestrojených vín žernoseckých“ 

 

1876

1886

 

za litr při odebrání

láhev za

za litr při odebrání

láhev za

 

do 100 litrů

přes 100 litrů

půl litru

rakous. žejdl.

do 100 litrů

přes 100 litrů

půl litru

rakous. žejdl.

Červená vína[0] 

 

 

 

 

 

 

 

 

Burgundské I. druh

1,40 zl.

1,38 zl.

0,70 zl.

1 zl.

1,20 zl.

1,14 zl.

0,70 zl.

-

Burgundské II. druh

1 zl.

0,96 zl.

0,50 zl.

0,72 zl.

0,80 zl.

0,76 zl.

0,50 zl.

-

Burgundské III. druh

0,62 zl.

0,60 zl.

0,31 zl.

0,44 zl.

0,50 zl.

0,48 zl.

0,35 zl.

-

Bílá vína[1] 

 

 

 

 

 

 

 

 

1834

1,40 zl.

1,38 zl.

0,70 zl.

1 zl.

1,40 zl.

1,30 zl.

0,80 zl.

-

1848

1,06 zl.

1,02 zl.

0,53 zl.

0,76 zl.

1 zl.

0,96 zl.

0,60 zl.

-

1868 pozdní sbírka

1,40 zl.

1,38 zl.

0,70 zl.

1 zl.

1,40 zl.

1,30 zl.

0,80 zl.

-

1874 ryzlink

1,74 zl.

1,70 zl.

0,87 zl.

1,25 zl.

-

-

-

-

Žern. víno tabulní I. druh

0,70 zl.

0,68 zl.

0,35 zl.

0,50 zl.

0,70 zl.

0,66 zl.

0,45 zl.

-

Žern. v. tabulní II. druh

0,50 zl.

0,48 zl.

0,25 zl.

0,36 zl.

0,50 zl.

0,48 zl.

0,35 zl.

-

Žern. v. tabulní III. druh

0,36 zl.

0,34 zl.

0,18 zl.

0,25 zl.

0,30 zl.

0,28 zl.

0,25 zl.

-

Vinný ocet

0,15 zl.

0,14 zl.

-

-

0,15 zl.

0,14 zl.

-

-

 

Zámecké vinařství ve Velkých Žernosekách vlastnili Nosticové až do roku 1916 a ve stejném roce jej koupil Franz Schier, majitel pražské vinařské firmy Jos (synovec Oppelta). Vedle výroby vína provozovala firma v areálu i navštěvovanou vinárnu. O tehdejší velké popularitě vinařství v lokalitě a skutečnosti, že se produkce neomezila jen na zámecký areál, svědčila i existence německého vinařského spolku ve Velkých Žernosekách. Po druhé světové válce se poničené vinice, statek i sklepy dostaly do majetku státu a krátce poté vzniklo Státní pokusné vinařství, které se následně změnilo na Šlechtitelskou vinařskou stanici, v níž působil například Vilém Kraus. Výměra vinic (společně s vinicemi v katastrech Lovosice a Malé Žernoseky) dosahovala 35,64 ha a v 60. letech pak činil průměrný výnos z 1 ha 38,89 litru. V tomto období také docházelo k výsadbě nových vinic (respektive k obnově historických vinic), například na pomezí mezi Velkými Žernoseky a Žalhosticemi. Vyjma šlechtitelské stanice na žernoseckém zámku, která svůj zájem koncentrovala především severozápadním směrem, se v této lokalitě stěžejní měrou zasadil o obnovu bývalých viničních ploch Antonín Hrabkovský a po roce 1989 zde založil i vlastní vinařství. Od roku 1995 přešly majetky šlechtitelské stanice do soukromého vlastnictví a vzniklo současné Žernosecké vinařství s. r. o. pod vedením Františka Kupsy. Vedle něj je dnes ve Velkých Žernosekách provozováno několik menších soukromých vinařství a v obci se pravidelně koná každoroční slavnost vinobraní. I v 21. století je tak vinařská kultura stále živým fenoménem.

JK

 

Zdroje:

V. CÍFKA – H. BREJCHOVÁ – A. NĚNIČKA – A. HROUDA, Koncepční řešení vinařství v Severočeském kraji, Ústí nad Labem 1967.

Petr DOLEŽAL, Lexikon českého vinařství: Historie a současnost pěstování vína v českých zemích, Nový Bydžov 1999.

Edmund DONEK – Bedřich PŠTROSS – František Rudolf ČEBIŠ, O litoměřickém víně, Praha 1932.

Ferdinand F. HILLER, O českém vinařská: Krátký popis dotýčných poměrů za příčinou první rakouské výstavy vinařské v Mariboru, Praha 1876.

Vilém KRAUS, Vinum bonum de Sernossieh, in: Ústecké kapitolky vlastivědné, Ústí nad Labem 1955, s. 41–58.

Josef ŠIMÁČEK a kol., Vinařství v království českém: Původní spis kollekce českých vín zaslaných na 3. rakouskou výstavu vín uspořádanou r. 1886 v Bolzanu, Praha 1886.

Josef ŠIMÁČEK a kol., Vinařství v království českém: Spis sepsaný za příležitosti pořádání kollektivní výstavy vinařství v Čechách pro všeobecnou zemskou výstavu r. 1891 v Praze (na oslavu jubilea první průmyslové výstavy v Praze r. 1791), Praha 1891.

Metoděj ZEMEK a kol., Vinohradnictví, Brno 1973.

SOA Litoměřice – Fond Okresní úřad Litoměřice I. (1850-1938).

SOA Litoměřice – Fond Městský (Místní) národní výbor Litoměřice (1945-1990).

SOA Litoměřice – Fond Velkostatek Velké Žernoseky (1557-1928).

Ústřední archiv zeměměřictví a katastru Praha, Císařské povinné otisky 1 : 2 880 (1824–1843, 1851–1871) – Čechy.

 

FOOTNOTES

[1]    Dle ceníku z roku 1886 pochází bílá vína (ročníky 1834, 1865, 1868 a 1874) z vinic na Malé a Velké Vendule. Místo roku 1874 je zde uvedeno pouze 18, pravděpodobně se však jedná o tiskovou chybu.

 

Malá a Velká Vendule, kolem roku 2022, Archiv JK

Nabídka vína z vinic hraběte Františka z Thunů, 1891, (Josef ŠIMÁČEK a kol., Vinařství v království českém Spis sepsaný za příležitosti pořádání kollektivní výstavy vinařství v Čechách pro v

Pohled na Velké Žernoseky a řeku Labe, 1919, Oblastní muzeum v Ústí nad Labem

Velké Žernoseky – zámek (areál zámku je centrem zdejšího vinařství od středověku), kolem roku 2022, Archiv JK

Vinice a svahy v pozadí, 2. pol. 19. století, (Josef ŠIMÁČEK a kol., Vinařství v království českém Spis sepsaný za příležitosti pořádání kollektivní výstavy vinařství v Čechách pro všeobecno

Vinice ve Velkých Žernosekách, 1930, Oblastní muzeum v Ústí nad Labem