Lehký průmysl

Šroubárna Žatec

Žatec, město známé svou letitou podnikovou historií rozvíjející se intenzivně již od 19. století, se pyšní jedním z věhlasných podniků produkujícím širokou škálu kovových výrobků. Řeč je o Šroubárně Žatec, známé také jako Šroubárna a závody na výrobu spojovacího materiálu. Tento podnik se specializoval na výrobu šroubů, matic a dalších spojovacích prvků. Žateckou Šroubárnu bychom hledali a našli na břehu řeky Ohře v ulici pojmenované po historické osobnosti Jana ze Žatce. Na rozdíl však od jiných podniků nebyl tento průmyslový komplex nově vystaven, nýbrž vznikl spojením starších žateckých továren, zejména Mendelovy továrny a Bechertovy drátovny.

Historie podniku šroubárny v Žatci se proto začala psát v roce 1875, a to díky Adolfu Mendlovi, který se rozhodl vystavět první části budoucí šroubárny. Malá Mendelova továrna se zaměřovala na výrobu podkůvek na boty. Dalším důležitým rokem se stal rok 1887, kdy Leopold Bechert prosadil na okresním úřadě v Žatci návrh na založení Továrny na výrobu drátů a drátěných hřebíků. A tak se prvně začalo se stavebními plány na výstavbu nové Bechertovy továrny, která byla situována v průmyslové části města Žatce, tedy za řekou Ohře směrem na Chomutov poblíž Cukrovaru. Továrna brzy převzala veškerou konkurenceschopnost v okolí, a tak se dále mohla rozšiřovat o další budovy, stroje a zaměstnance.

Válka však zasáhla oba podniky – Mendelovu továrnu i Bechterovu drátovnu. Jako v jiných žateckých podnicích i zde byli nasazení zajatci na práci. Po válce došlo postupně ke znárodnění všech podniků a nakonec v 50. letech 20. století došlo ke spojení obou továren v jednu. K nim se později připojila i drátovna Telátko. Tímto se začaly psát oficiálně dějiny podniku Šroubárna Žatec.

Průmyslový podnik Šroubárny v Žatci přežil díky spojení podniků po válce, nicméně na něj čekala další historická epocha komunismu, která taktéž ovlivnila vývoj továrny. Na místě ředitele se vystřídalo mnoho mužů, mezi nimi lze jmenovat například Václava Těhníka, prvního ředitele, a Jana Prokeše, který byl svědkem konce celé továrny.

Po roce 1989, kdy došlo k privatizaci a změnám v ekonomickém prostředí v Česku, se Šroubárna Žatec se nakonec přeměnila v akciovou společnost a ještě do roku 1997 se udržela na hlavních příčkách v oboru. Rozpad šroubárny byl způsoben postupným klesajícím odbytem zboží, který s sebou ruku v ruce nesl propouštění a postupné rozprodávání majetku, což vedlo k jejímu konečnému uzavření po roce 2000.

Zdroje:

Milada KRAUSOVÁ, Z dějin průmyslu v Žatci, Žatec 2016, s. 31-35.

Michaela HRUBÁ, Historie a současnost podnikání na Lounsku, Žatecku a Podbořansku, Žehušice 2003, s. 111-112.

Sto let Šroubárny v Žatci.

Evžen VALČÁK (ed.), Žatec město nejlepšího chmele, Žatec 1948, s. 16-17.

Šroubárna Žatec, 2025, Archiv JP(1)