Jordan & Timaeus
Jordan & Timaeus, historicky první čokoládovna v Podmoklech, byla založena roku 1853. Úplně na začátku založili obchodníci Johann Ludwig Jordan spolu s Johanem Friedrichem Barberem velkoobchodní sklady s koloniálním zbožím. Od nich roku 1853 zakoupili drážďanští továrníci Gottfried a Ernst Jordanové, a Eduard Timeus tyto prostory, aby zde založili filiální továrnu na výrobu cukrovinek a čokolády, jejíž hlavní sídlo bylo v Drážďanech. Jednalo se o první průmyslovou čokoládovnu na území Čech. Po celou dobu její existence využívala export surovin ze zámoří.
Roku 1858 zaměstnávala 70 dělníků, 8 cukrářů, 8 skladníků, dva obchodní cestující a jednoho strojníka. Produkce továrny v roce 1858 dosahovala 84-112 tun kakaa, čokolády v podobě tabulek, pasty, bonbóny a figurky (kolem 1500 vzorů). Z důvodu velikého zájmu o produkty čokoládovny a její zvyšující prosperity, které přispěla i malá konkurence v oboru, nechal roku 1856 vybudovat podnik ještě další pobočné sklady a to v Praze a ve Vídni.
Objekt celého závodu zahrnoval správní budovu, prodejnu, dva sklady, kancelář a obytnou místnost. První patro bylo spíše obytné, nacházelo se tu sedm pokojů, kuchyně, druhé patro bylo obdobné. V další budově se nacházela mandlírna, prádelna, kuchyně, stáj pro dobytek, v patře potom dalších pět pokojů. Kolem továrny nechyběla ani zahrada. Závod čokoládovny disponoval s parním strojem o síle 14 koní, dva mlýny a jiné další pomocné zařízení.
Dne 26. června 1862 postihl továrnu požár, ale ještě tohoto roku byla obnovena a rozšířena o nové větší budovy, které v následujících letech ještě více zvětšily celý prostor podniku. Podnik obdržel četná ocenění na mnoha výstavách. Dokonce získal na světové výstavě roku 1873 ve Vídni titul c. k. dvorního dodavatele a císařský dvůr tak získal svého hlavního dodavatel cukrovinek. Zvýšil se i počet zaměstnanců, v továrně pracovali muži i ženy a nezapomínalo se i na jejich sociální zabezpečení.
Při konání Výstavy živnosti a průmyslu, která se konala v Děčíně roku 1888, získala továrna čestný diplom. Tento diplom obdrží i na té stejné výstavě, konané však roku 1902.
Roku 1893 došlo k oddělení podmokelské továrny od jejího mateřského závodu v Drážďanech a jejím vlastníkem se stali Jordanové. V roce 1937 firmu převzal dr. Ralph Jordan spolu s Hermannem Kassianem a stali se tak jejími posledními vlastníky. Továrna zakončila svojí výrobu v průběhu druhé světové války a stala se součástí podniku Hartig & Vogel, který své výrobky produkoval pod značkou Diana. Roku 1942 odkoupila firemní budovu v Teplické ulici samospráva říšské sudetské župy v Liberci a změnila tak účel budovy. Vybudovala v ní výstavní síň moderního umění.
Po ukončení druhé světové války byl objekt znárodněn a roku 1954 byl převeden na Severočeské energetické závody. Dnes v areálu sídlí firma ČEZ a celý objekt se nazývá Jordanka.
Roku 1999 dochází v Děčíně k obnovení značky Jordan a Jaroslav Vaňkát zakládá společnost s ručením omezením a postupně se zabývá výrobou čokolády. Později zakládá v Podmoklech prodejnu s čokoládovými bonbony, časem dochází k jejímu přestěhování, zvětšení a modernizaci. V současné době sídlí na Husově náměstí v Podmoklech.
SJH
Zdroje:
Alfred HERR, Heimatkreis Tetschen-Bodenbach – Städte und Gemeinden, Nördlingen 1993, s. 136-137.
Petr JOZA - Jan NĚMEC, Historie a současnost podnikání na Děčínsku a Šluknovsku, Žehušice 2012.
E. MAUDER, Chronik von Bodenbach, Bodenbach: Stadtgemeinde 1930-31, s. 118-120.
Obal od čokolády firmy Jordan & Timaeus s vyobrazením britské královny Viktorie, 2. polovina 19. století, Archiv SJH
Plechovka na kakao, přelom 19. a 20. století, Archiv SJH
Reklamní účtenka firmy Jordan & Timaeus, přelom 19. a 20. století, Archiv SJH
