Pivovar v Podmoklech
Poté, co roku 1698 vyhořel těchlovický pivovar, navrhl tehdejší hrabě Maxmilián Thun, aby veškeré okolní pivovary a právovárečné domy spojily své síly a vystavěly společný pivovar v Podmoklech. Tak se také stalo a stavba byla dokončena roku 1707. Tehdejší podnik lze pokládat za počátek podmokelské pivovarské tradice. Původní pivovar, jenž měl čtvercový půdorys, se nacházel na místě dnešního nádraží, nicméně jeho poloha se brzy ukázala jako nevhodná, jelikož sklepy byly zaplavovány pravidelnými povodněmi. Jedním z důvodů bylo pochopitelně též zbudování trati a nádraží Severní státní dráhy, a tak byl roku 1849 postaven nový závod, kterému byla vybrána vhodnější poloha. Během 60. a 70. let 19. století došlo k postupné modernizaci provozu zahrnující i parní pohon. Zásadní proměnu však podnik zažil roku 1897, kdy byla postavena nová budova pro novou varnu s varem 100 hl. Prvním sládkem, který v této varně pracoval, byl Ludvík Procházka a pivovar v té době dosahoval výstavu kolem 60 000 hl. Následně došlo k dalšímu rozšíření varny, kterou firma Novák a Jahn vybavila nádobím přizpůsobeným varu na 250 hl. Značný odbyt mělo také lahvové pivo, což znamenalo zřízení moderní stáčírny a kapacitu tří tisíc lahví za hodinu. Pivovar byl populární i za hranicemi, přičemž největší oblibu si získal v „sousedních“ Drážďanech. Dělníci v pivovaru se roku 1921 zapojili do stávky za zvýšení mezd, jež měla být celorepubliková, ale reálně se do ní zapojily především podniky na Ostravsku a na severu Čech. Další výrazné zásahy do výroby se datovaly k roku 1924, kdy byla vystavěna nová sladovna se železobetonovými zásobníky a modernizací prošla i stáčírna.
Je třeba zmínit také propagační stanici várečných kvasnic (jednu z nemnoha na našem území), kterou od roku 1896 vedl pivovarnický odborník Ing. Jaroslav Šula. „Kvasnice tohoto pivovaru pro své výtečné vlastnosti byly odebírány celou řadou českých pivovarů, zahraniční závody nevyjímaje.“ Šula byl celoevropsky uznávaným odborníkem, který působil například v Dánsku v laboratořích pivovaru Carlsberg nebo ve Výzkumném ústavu pro průmysl pivovarský v Praze. Roku 1919 (uváděno také 1921) byl původní hraběcí pivovar najat společností s ručením omezeným a základním kapitálem 2,3 milionu Kč, který byl o deset let později z prostředků stabilizační rezervy navýšen na 4,6 milionu. Roku 1931 došlo k dalšímu navýšení kapitálu, a to na 7 360 000 Kč. Mezi jednateli této společnosti lze nalézt významná pivovarnická jména jako Brode či Zvěřina. Výstav pivovaru byl nejvyšší před první světovou válkou, kdy v kampani 1911/1912 dosáhl 74 363 hl, nicméně po válce své úspěchy již nezopakoval a zřídkakdy překročil hranici 50 000 hl. Na počátku roku 1938 skoupil 70 % podílů podmokelského pivovaru měšťanský pivovar v Ústí nad Labem a na konci roku 1942 se společně s navýšením akciového kapitálu ústeckého podniku zvýšil kapitál i v Podmoklech, a to o 184 000 říšských marek. Co se týče sládků, jak bylo řečeno, prvním z nich byl Ludvík Procházka, ale ani další jména nebyla bez zajímavosti. Hned druhým sládkem byl Arnošt Rothleuther, který se z Podmokel vydal do již tehdy věhlasného plzeňského Prazdroje, kde se ujal funkce správce závodu. Dalším sládkem byl Arnošt Feix (v letech 1908-1920), který v Podmoklech uzavřel svou letitou praxi sládka a jenž své povolání zastával například v Litoměřicích (akciový) a byl dlouholetým nájemcem pivovaru v Děpoltovicích na Karlovarsku. Po druhé světové válce nastoupil na tento post Vojtěch Smola, který byl zároveň jmenován národním správcem. Rozhodnutím krajského soudu v Litoměřicích za dne 9. července 1946 totiž dostal závod nový – český název Pivovar Podmokly s.r.o. a zároveň byli vymazáni původní jednatelé a prokuristé, mezi nimiž nechyběl ani Franz Anton Thun-Hohenstein nebo Walter Maresch. Roku 1948 byl pivovar znárodněn a začleněn do Severočeských pivovarů n. p. Později došlo ke změně vlastníka a podnik spadal pod Pivovary Louny s. p., kde se pivo vařilo až do roku 1995.
JG
Zdroje:
Vladislava VALCHÁŘOVÁ – Lukáš BERAN – Jan ZIKMUND, Industriální topografie – Ústecký kraj, Praha 2011.
Časopis Kvas (1938–1947).
Zbyněk LIKOVSKÝ, Držitelé, provozovatelé a vedoucí českých pivovarů 1869–1989, Praha 2010.
Děčínský pivovar v období první republiky, 1. polovina 20. století, Archiv JG
Grafika podmokelského pivovaru, před polovinou 19. století, Oblastní muzeum Ústí nad Labem
Reklamní leták na děčínský pivovar, přelom 19. a 20. století, Archiv JG
.jpg)
Článek k 240. výročí podmokelského podniku dobře ilustruje nové poměry po druhé světové válce, 1947, (Sever 9. 12. 1947)
