Lehký průmysl

Výroba klavírů na Děčínsku

Výrobu hudebních nástrojů, potažmo klavírů, lze zařadit mezi dřevovýrobu stejně jako výrobu nábytku. I v oblasti Děčínska si lze povšimnout, že se zde toto odvětví rozvíjelo, například v Rumburku působil již před polovinou 18. století významný houslař Jakob Kolditz a v 19. století zde pak působilo i několik závodů specializujících se na výrobu klávesových hudebních nástrojů.

Pro tento příspěvek je však klíčová výroba klavírů, kterou zde započal Friedrich August Förster (1829-1897). Tento truhlář nejprve založil továrnu na výrobu stolových klavírů a pianin v roce 1859 v saském městě Löbau. Její vedení v roce 1894 přebral jeho syn Franz Cäsar (1864-1915) a v této době se jednalo o jednu z největších továren na piana. Franz Cäsar se rozhodl podnik roku 1900 rozšířit o pobočný závod v Jiříkově, čímž firmu dostal i na rakousko-uherský trh. Na počátku první světové války však Franz Cäsar zemřel a vedení podniku se tedy musela ujmout jeho manželka Johanna. Majitelé se zde vystřídali i po vzniku Československé republiky, v této době, konkrétně v roce 1919, se totiž jiříkovský podnik dostal do držení zakladatelových vnuků Gerharda a Manfreda Försterových a osamostatnil se. Po vzniku republiky výroba vzkvétala, neboť především Gerhard byl schopný odborník a vynikající konstruktér, jenž zde zavedl výrobu čtvrttónových klavírů, pianin a šestinových harmonií. Na konstrukci čtvrttónových klavírů s ním dokonce spolupracoval i významný český skladatel Alois Hába. Spolupráci se pak nevyhnul ani při vývoji jednoho z prvních elektronických klavírů na světě, ten konstruoval spolu s fyzikem Oscarem Vierlingem a Franklinem Miessnerem, vynálezcem základních principů elektrifikovaných klávesových nástrojů. Klavíry z této továrny byly opravdu věhlasné, doporučovali je takoví skladatelé jako Giacomo Puccini, Richard Strauss či Sergej Prokofjev. Za druhé světové války však došlo k úpadku a v jiříkovské továrně se začal vyrábět dřevěný válečný materiál, například kavalce, dřevěné bedny na munici, ale i rezervní palivové nádrže určené pro letadla. Po válce byla továrna znárodněna a v roce 1948 se stala součástí n. p. Továrny na piana a varhany Hradec Králové, přičemž klavíry se zde kompletovaly a následně vyvážely. Ačkoli v Löbau se výroba udržela, v jiříkovské továrně skončila v roce 2005.  

I v nedalekém Varnsdorfu vznikla roku 1890 firma na výrobu těchto hudebních nástrojů a založil ji Franz Scholze. Scholze měl čtyři syny, přičemž dva z nich se po vyučení vydali do předních evropských továren na výrobu klavírů, aby se naučili novým postupům používaným při výrobě hudebních nástrojů. Po návratu zpět do vlasti si právě tito dva sourozenci, Franz a Adolf, v Jiříkově zakoupili továrnu na výrobu klavírů Josefa Protzeho, která se v této době dostala do finančních problémů. V roce 1914 tedy v Jiříkově vzniká firma Scholze&Co., kterou mimo zmíněné bratry vlastnilo ještě šest podnikatelů. Ti byli ale záhy vyplaceni a po tomto aktu se podnik přejmenoval na firmu Scholze’s Söhne. Stejný název získala i varnsdorfská firma, kterou v této době vedli dva mladší bratři Rudolf a Emil, zakladatel firmy totiž odešel z vedení a usadil se v Teplicích, kde vedl firemní zastoupení. Oba podniky sice měly stejné jméno, avšak i nadále zůstávaly samostatnými segmenty. Když tedy jiříkovskou pobočku v roce 1935 postihly finanční potíže, varnsdorfský závod jí mohl vypomoci. Takto obě firmy fungovaly až do roku 1945. Po druhé světové válce však přišly velké změny a majetek byl firmě zabaven a postoupen národnímu podniku Továrna na piana a varhany v Hradci Králové. Do současné doby pod touto značkou své hudební nástroje vyrábí firma Petrof.

JiM

Zdroje:

Petr JOZA – Jan NĚMEC, Historie a současnost podnikání na Děčínsku a Šluknovsku, Žehušice 2012, s. 121-123.

Vladislava VALCHÁŘOVÁ – Lukáš BERAN – Jan ZIKMUND, Industriální topografie – Ústecký kraj, Praha 2011, s. 184.

Petr KARLÍČEK a kol., Jiříkov, Jiříkov 2018, s. 79-83.

Ernst PFOHL, Velkoprůmysl československé republiky, Praha 1923, s. 47.

Náborový inzerát nových zaměstnanců do firmy A. Förster, říjen 1945, (Svět práce)

Podpisy prvních národních správců firmy August Förster, 1945, SOkA Děčín

Pohled na vyrobená piana firmy August Förster, 1. polovina 20. století, SOkA Děčín

Reklama firmy August Förster, 1920, (Národní politika)

Reklama firmy Scholze, 1931, (Eduard HERBRICH, Heimat und Adreßbuch der Stadtgemeinde Georgswalde, Georgswalde 1931.)

Vyobrazení firmy August Förster v Jiříkově, 1945, SOkA Děčín