Lehký průmysl

Duchcov - akciový cukrovar

Nejstarším průmyslovým podnikem v Duchcově byl akciový cukrovar, který byl založen v roce 1849 na samém okraji města při silnici na Bílinu, v místech vykoupených zahrad a pastvin duchcovských měšťanů. Iniciátorem založení cukrovaru byl baron Mathias Riese-Stallburg, který na sklonku 40. let prodléval na lázeňském pobytu v Teplicích a byl zaujat zemědělsky využívanou krajinou (dosud před výraznějším rozvojem uhelného dobývání) a množstvím velkých hospodářských dvorů v okolí Duchcova. Hlavními akcionáři nově založené společnosti byli pražští průmyslníci David Evans a Karl Breitfeld. Na založení cukrovaru se podílel i baron Victor Coudenhove, švagr Riese-Stallburga. Rodina Coudenhove pak po tři generace zastávala funkci ředitele cukrovaru. V jeho vedení se v úřadu prezidenta společnosti postupně vystřídal Victor I. (1801–1878), Victor II. řídící cukrovar v letech 1864–1902 a  JUDr. Victor III. von Coudenhove po roce 1902. Prezidentovi společnosti pak přímo podléhal výkonný ředitel firmy. Majetkově byla rodina zainteresována i v sesterském cukrovaru vybudovaném v roce 1857 v Údlicích na Chomutovsku. Ve vedení cukrovaru působil jako inspektor i Johannes Schade, pozdější předseda Severočeského cukrovarnického spolku.  

Cukrovar produkující rafinovaný cukr byl technologicky vybaven pražskou firmou Salomon Huber, která dodala macerační baterie a měděný vakuovaný agregát pro zahušťování koncentrátu. Hospodářské zázemí cukrovaru pro dodávku zemědělské suroviny se staly hospodářské dvory v Duchcově, Lipticích, Všechlapech i na dalších místech. Cukrová řepa byla dodávána i z hospodářství rodiny Riese-Stallburg na Chomutovsku a Mostecku. V době největšího rozmachu byla řepa dodávána z 23 hospodářských dvorů z Podkrušnohoří a oblasti Českého středohoří. Ekonomicky úspěšný projekt se rychle zařadil mezi moderní průmyslové cukrovaru, v roce 1855 na mezinárodní výstavě v Paříži získal stříbrnou medaili a dotaci ve výši 65 000 zlatých. Závod tehdy poskytoval zaměstnání 315 dělníkům a řadil se mezi deset nejproduktivnějších cukrovarů v Čechách, v kampani 1857–1858 zpracoval 120 735 vídeňských centů řepy.

Součástí areálu cukrovaru se stala i ředitelská vila, do které přesídlila rodina Coudenhove. Cukrovar provozoval vlastní vápenku s šachtovou pecí. Rozvoj cukrovaru dovršila i výstavba velké správní budovy z roku 1877 (dnes č. p. 410 v ul. Nádražní). Sklonek 19. století byl poznamenán postupným úpadkem společnosti, který byl dovršen na počátku 20. století, v letech 1907-1911 probíhalo umlčení výroby a likvidace firmy. Areál na Bílinské ulici byl rozprodán několika vlastníkům, po roce 1908 jej vykoupila trnovanská firma HIKO na výrobu kočárků, které svůj provoz přemístila do Duchcova.

JiB

Zdroje:

Erns BECK, Auflösung einer Zuckerfabrikoekonomie, Wiener Landwirtschaftliche Zeitung 63, 23. 3. 1913.

František DUDEK, Vývoj cukrovarnického průmyslu v Českých zemích do roku 1872, Praha 1979.

Celkový pohled od JV (kresba Wenzel Laube), 1924, Muzeum města Duchcova

Celkový pohled od JV (napravo správní budova), po roce 1877, Muzeum města Duchcova

Celkový pohled od JZ, 2. polovina 19. století, Muzeum města Duchcova

Victor von Coudenhove (1801–1875, zakladatel duchcovského cukrovaru), kolem poloviny 19. století, Muzeum města Duchcova