Rolnické mlékařské družstvo Bohušovice – Brňany
Na konci 19. století došlo ke snižování výkupních cen cukrové řepy, což nutilo zemědělce a statkáře na Podřipsku ke změně v produkci. Přešli tak k „živočišné výrobě“ a začali s chovem skotu. Pro vyprodukované mléko hledali co nejlepší odbyt, a proto bylo v roce 1900 započato v prostoru měst Roudnice nad Labem, Lovosice a Litoměřice s hledáním vhodného místa k postavení mlékárny. Hlavním propagátorem této myšlenky byl nájemce velkostatku Hrdly Václav Strejcovský. Dne 2. února 1901 se uskutečnila v Bohušovicích nad Ohří schůzka Václava Strejcovského a zástupce firmy Alfa Separator Ing. Jílka s místními zemědělci za účelem projednání velikosti a umístění závodu. Ing. Jílek doporučil stavět v blízkosti konzumních center (v tisku tehdy bylo mohutně podporováno umístění v Roudnici nad Labem) a přislíbil též získání odborníka pro vedení mlékárny.
Na schůzi 25. března 1901 konané v Bohušovicích bylo rozhodnuto, že nový podnik bude stát právě zde. Rovněž se zasedání usneslo na tom, že společnost bude mít podobu družstva, a do čela přípravného výboru byl zvolen Václav Strejcovský. Každý člen družstva musel složit na každých 100 l dodávaného mléka 500 zlatých, což byla nemalá částka a mohli ji složit jen majitelé velkých hospodářství. Kapacita mlékárny měla být 5 000 l zpracovaného mléka denně. V dubnu 1901 byl jako vhodný pro stavbu vybrán pozemek mezi bohušovickým cukrovarem a obcí Brňany. Stavba byla zadána stavitelům Šťastnému a Tůmovi z Bohušovic a strojní zařízení dodala firma Alfa Separator (v roce 1914 bylo strojní vybavení následující – dvě odstředivky o výkonu 1 400 l/h, jeden bubnový paster 2 500 l s víkem a míchadlem, jedno solankové chlazení, jedna holštýnská máselnice o obsahu 300 l, jeden kotel Cronwal, jeden kotel plamencový a jeden parní stroj o výkonu 20 HP). Do firemního rejstříku byl nový podnik zapsán 30. srpna 1901 pod názvem Rolnické mlékařské družstvo Bohušovice – Brňany, společenstvo s ručením omezeným. Účelem podnikání bylo: „…mléko od krav společníků nadojené prodávati, toto na společný účet zpracovati a výrobky mléčné zpeněžiti…“
Prvním předsedou mlékařského družstva byl zvolen Václav Strejcovský, pokladníkem a jednatelem Josef Koula z Bohušovic a místopředsedou Václav Malec, ředitel schwarzenberského velkostatku Lovosice. Prvním správcem mlékárny se stal František Štolba, technik mlékárny v Plzni (plat byl stanoven na 1 000 zlatých ročně, byt, otop, světlo a 5 % zisku). Provoz parostrojní mlékárny byl zahájen 25. listopadu 1901 a rozsah provozní budovy a strojního zařízení byl nakonec dimenzován na zpracování 10 000 litrů mléka denně. V první řadě byla surovina upravována na konzumní mléko a smetanu, ale vyrábělo se zde též máslo, měkký a tvrdý tvaroh, sýr – ementálský, Camembert a plísňový, později ještě Romadúr, kmínový sýr, Gouda a cihla. Po vzoru pražských mlékáren byla zavedena výroba jogurtů do lahviček. V době přebytků bílkoviny se vyráběl kyselý kasein k průmyslové výrobě lepidla.
V roce 1902 se družstvo stalo členem Ústřední jednoty hospodářských společenstev pro Království České v Praze (dále Ústřední jednota) a ještě v témže roce byly v Roudnici, Terezíně a Litoměřicích zřízeny sklady mléčných výrobků pro operativní zásobování. V roce 1903 se dostal podnik do finančních potíží, což bylo způsobeno jednak neodborným vedením a nevyužíváním plné kapacity mlékárny (dodáváno bylo pouze 4 000 litrů). Ztrátové bylo též dodávání odstředěného mléka Pfundově mlékárně v Lovosicích a také výkrmna vepřů, kde se zkrmovali zkažené výrobky. K vyrovnání ztrát byl zřízen rezervní fond, Ústřední jednota poskytla družstvu úvěr, byl odvolán dosavadní správce, byly zrušeny sklady v Terezíně, Roudnici a Litoměřicích a snížil se počet dělnictva na čtyři ženy a jednoho učně. Postupně byl též zvyšován počet členů družstva (1904 – třicet dva členů, 1913 – sto šest členů, 1930 – dvě stě sedmdesát sedm členů a 1937 – čtyři sta dvacet sedm členů). S růstem členské základny se zvyšoval i nákup mléka, což přispívalo ke zvyšování rentability mlékárny. Obrat k lepším hospodářským výsledkům zaznamenala mlékárna v roce 1916 s nástupem Ing. F. Dlabala, a to i navzdory právě probíhající válce. (Měsíční plat ředitele tehdy činil 200 Kč, užíval naturální byt o třech pokojích a kuchyni, dostával palivo, světlo a deputát 3 l mléka a 1 l smetany denně, týdně 2 kg másla a sýrů a roční renumerace dle uznání členů představenstva.)
V roce 1903 dosáhl příjem mléka 5 207 l denně, v letech 1905-1911 se pohyboval v průměru 2 400-2 800 l a mezi lety 1912-1915 se zvedl na 4 800 l, načež v dalších letech následoval pokles až na 200 l denně. Trvalý vzestup nastal až v roce 1921, kdy byla k současnému sortimentu přidána výroba olomouckých tvarůžků a jako doplňková služba zemědělcům byla zavedena výroba melasového krmiva. Celková dodávka mléka v roce 1903 činila 1 923 930 l, v roce 1914 1 754 054 l a v roce 1920 pouhých 266 526 l. Stoupající tendence se potvrdila v roce 1923, kdy bylo dodáno 2 198 677 l, a v roce 1931 dokonce bezmála 4 500 000 l mléka.
Nákupní cena mléka byla stanovena dle jeho tučnosti – základní cena při obsahu tuku 2-2,4 % byla v roce 1902 8 haléřů za litr. Nákupní cena za mléko byla také sjednávána individuálně podle potřeb mlékárny, velikosti dodávek apod. Doprava mléka od zemědělců do mlékárny byla prováděna z okolních obcí koňskými potahy rolníků. Ze vzdálenějších obcí do stanice dráhy rovněž potahy zemědělců. Dále drahou do stanice Bohušovice a odtud potahem do mlékárny. Stejným způsobem se rozvážely i výrobky, jež byly expedovány hlavně do Ústí nad Labem a okolí a do míst položených na trati Bohušovice – Děčín, do Teplic, Trmic, Bohosudova a rovněž do Roudnice nad Labem, Kralup nad Vltavou a později i do Prahy. V těchto místech měla mlékárna i své smluvní prodejny.
V roce 1921 mlékárna uzavřela smlouvu s ministerstvem zemědělství o vybudování prvního vzorného podniku a pokusného závodu mlékařského v ČSR pod státním dozorem. Mlékárna se tak zavázala k výchově odborníků, přijímání učňů a umožnění praxe středoškoláků a vysokoškoláků. V období mezi roky 1921-1949 prošlo mlékárnou devětaosmdesát hospitantů, z toho třiadvacet cizinců.
V rozmezí let 1923-1930 se skládalo osazenstvo mlékárny z ředitele závodu, účetního, administrativní síly, organizačního pracovníka pro sběr mléka a prodej výrobků, vedoucího provozu, technického úředníka, strojníka, topiče, obsluhy odstředivek a pasteru, vylévače mléka z konví a jiné práce, žen na mytí strojů a konví (2-4), sýraře, dělnice pro výkrm prasat a praktikanta. Tito zaměstnanci nepracovali jen na svém základním pracovišti, ale pomáhali i tam, kde bylo třeba.
V roce 1930, za vedení Ing. Schönfeldera, se finanční situace mlékárny zlepšila natolik, že došlo k postupnému rozšiřování a modernizaci provozu. Všechny své záměry však ředitel Schönfelder nestihl dokončit, jelikož byl za podporu rodin, jejichž členové byli uvězněni, v roce 1942 zatčen Gestapem. Z vězení se již nevrátil. Po jeho zatčení byla na družstvo uvalena nucená správa, řídící funkci mlékáren převzal v rámci řízeného válečného hospodářství Svaz pro mléko a tuky v Praze, který určoval sortiment výroby a byly zajišťovány nezbytné dodávky konzumního mléka pro obyvatelstvo a výroba másla. (Řízené hospodářství pokračovalo až do 15. května 1953).
V srpnu 1945 byla v družstvu zavedena dočasná národní správa, která byla v dubnu 1946 zrušena. Správcem se stal J. Bártů. V roce 1949 bylo provedeno sloučení tří mlékařských družstev v okrese Litoměřice do jednoho celku, bylo zrušeno mlékařské družstvo v Liběšicích a v Kravařích v Čechách a jejich majetek byl začleněn do Rolnického družstva pro průmysl mléčný spol. s r. o. v Bohušovicích-Brňanech. Nové družstvo tak mělo tři provozy. Družstevní forma zůstala zachována až do roku 1950 a k 1. lednu 1951 byla sloučená družstva výnosem Ministerstva potravinářského průmyslu znárodněna, čímž vznikl národní podnik Severočeské mlékárny Bohušovice nad Ohří.
IČ
Zdroje:
SOkA Lovosice – AF NAD 1225 Rolnické mlékařské družstvo Bohušovice nad Ohří - Brňany.
Pohled na mlékárnu, b. d., SOkA Litoměřice_
Provoz mlékárny, 20. léta 20. století, SOkA Litoměřice
, 1923, SOkA Litoměřice_.jpg)
Ruční formování a balení másla (dílovedoucí Sajvera a p. Hejmalová z Bohušovic), 1923, SOkA Litoměřice_
Situační plán mlékárny, 1936, SOkA Litoměřice
