Lehký průmysl

Benar n.p., závod č. 11 v Horním Litvínově

Vzniku národního podniku Benar předcházelo uvalení národní správy na firmu Mattausch a syn, Benešov nad Ploučnicí a na několik menších přádelen. Ty byly po znárodnění zařazeny vyhláškou ministra průmyslu č. 1086 ze dne 7. března 1946 do nově zřízeného podniku Sdružené bavlnářské závody se sídlem v Praze, který byl v září 1948 přejmenován na COTONA, Sdružené bavlnářské závody, n.p., Praha.

Národní podniky v této době představovaly obrovské množství závodů s různými výrobními programy a jejich řízení bylo dost problematické. Proto byly určeny větší tzv. základní závody, které potom dále řídily několik menších závodů v blízkém okolí. Základní závod v Benešově nad Ploučnicí řídil z provozu úpravny závody ve Františkově nad Ploučnicí a Valkeřicích, v Děčíně a ve Velkém Březně. Vzhledem k tomu, že ani tato změna nepřinesla potřebný účinek a řízení obrovských podniků bylo i nadále nepružné, došlo roku 1949 další k reorganizaci průmyslu, při níž vznikaly z některých velkých základních závodů samostatné národní podniky (přičemž ředitel podniku byl zároveň ředitelem základního závodu) a která vyvrcholila v roce 1951 zřízením nových ministerstev (vládním nařízením č. 74 ze 7. září 1951) a jim podřízených hlavních správ. Tak byl ke dni 3. října 1949 zřízen vyhláškou č. 1292 Benar n.p., se sídlem v Benešově nad Ploučnicí a s předmětem podnikání – předení, tkaní, bělení, barvení a upravování textilních surovin, nabývání a odbyt těchto surovin a zboží toho druhu. Z majetkové podstaty národního podniku COTONA mu bylo vyčleněno devět závodů (Benešov nad Ploučnicí, Františkov, Valkeřice, Bedřichov, Malá Veleň, Česká Kamenice, Děčín, Velké Březno a Česká Lípa).

V roce 1958 došlo k další reformě československého průmyslu. Hlavní správy ministerstev byly zrušeny a místo nich byly zakládány výrobní hospodářské jednotky. Řízením bavlnářského průmyslu bylo pověřeno Sdružení bavlnářského průmyslu se sídlem v Hradci Králové a zároveň byly ustanoveny velké bavlnářské podniky integrací malých podniků a jejich částí. V případě Benaru byly výměrem ministerstva spotřebního průmyslu ke dni 1. dubna 1958 začleněny do podniku tyto subjekty – KORDA, n.p., Litvínov; Sponit, n.p., Chřibská; přádelna a skárna ve Šluknově z n.p. Velveta Varnsdorf a přádelna a skárna ve Slaném, které původně patřily do n.p. COTONA Beroun. K tomuto datu se tedy rozšířil počet závodů podniku na šestnáct a počet zaměstnanců na sedm tisíc. Litvínovská kordárna a skárna měla číslo závodu 11.

K 1. červenci 1965 byl Benar podřízen nové hospodářské organizaci Bavlnářský průmysl, oborové ředitelství, Pardubice. O rok později bylo ředitelství přesunuto zpět do Hradce Králové a od roku 1975 zněl název celého trustu Bavlnářský průmysl, generální ředitelství, Hradec Králové. Benar se stal postupně největším výrobcem nití v ČSSR a jedním z největších výrobců lůžkovin. Vyvážel do socialistických zemí jako Vietnam, Mongolsko či Kuba, mimo socialistický blok směřovaly jeho výrobky do Rakouska, NSR, Francie, Itálie, Dánska a Finska. Rozhodnutím ministra č. 71/1989 ze dne 22. června 1989 byla zrušena VHJ (výrobní hospodářská jednotka) Bavlnářský průmysl a následujícím rozhodnutím č. 72/1989 vznikl k 1. červenci 1989 Benar, státní podnik, jenž byl zařazen do druhé vlny privatizace a v roce 1994 vznikla akciová společnost Benar. Po necelém roce se závod č. 11 v Litvínově od Benaru oddělil a stal se součástí německého bavlnářského koncernu Schoeller. Přestože se nový vlastník snažil výrobu modernizovat a továrny rozšiřovat, přistoupil nakonec k odprodání částí koncernu indické bavlnářské společnosti Spentex Industries. Vzhledem k nepříznivé situaci na celosvětovém textilním trhu a celkové hospodářské krizi byla výroba bavlněných nití v Litvínově v roce 2009 ukončena.

Zlaté časy národního podniku Benar v Litvínově do dnešní doby připomíná rozsáhlý komplex továrních budov v Nádražní ulici č. p. 557 a také budova v Roosveltově ulici č. p. 279, původně tělocvična německého tělocvičného spolku, později sídlo Závodního klubu Korda, od 70. let známá jako Závodní klub Benar. V posledně jmenované budově, která byla vyhledávaným kulturním centrem v minulosti, dnes sídlí Docela velké divadlo manželů Galinových. Restaurace v přízemí dodnes nese jméno Benar.

Zdroje:

SOkA Most – Archivní fond č. NAD 1823 BENAR, n.p., Benešov nad Ploučnicí. Spisy.

Budova dnešního Docela velkého divadla v Litvínově (s nápisem Závodní klub ROH Korda n. p. na fasádě), 50. léta 20. století, SOkA Most