Továrna na hodiny Chomutov
Továrna na hodiny v Chomutově vznikla v roce 1887. U jejího zrodu stála iniciativa německé firmy Schlenker & Kienzle ze Schwenningen am Neckar v dnešní spolkové zemi Bádensko-Württenbersko, která rozšiřovala výrobu a Chomutov si vyhlédla jako vhodné místo pro postavení pobočky své továrny v Německu. (Původně to byla manufaktura na výrobu dřevěných švarcvaldských hodin, kterou v roce 1822 založil Johannes Schlenker. Ve vedení firmy pak pokračovali jeho syn Christian a vnuk Carl Johann. Roku 1884 se třetím společníkem stal Jakob Kienzle, který se do Schlenkerovy rodiny přiženil.)
Základem chomutovské továrny se stal tzv. Theusserův mlýn a okolní pozemky na jihovýchodním okraji Chomutova na konci dnešní ulice Na Bělidle, za které firma Schlenker & Kienzle zaplatila okolo 19 000 zlatých. Nejprve se zde dělaly hodiny s kukačkou, jejichž ozubená kola byla ještě ze dřeva, a ozdoby na jejich skříňky podomácku vyřezávali obyvatelé horských vesnic Chomutovska. Později sortiment její produkce rozšířily tzv. vídeňské kyvadlové hodiny a od roku 1896 všechny druhy hodin (kromě kapesních) a budíky.
Po založení chomutovské pobočky pracovalo v obou provozech firmy na sto dvacet dělníků. V roce 1897 firma zaměstnávala celkem na tři sta padesát pracovníků a otevíraly se před ní nové možnosti hospodářského růstu. Kienzlův švagr Carl Johann Schlenker se odmítl podílet na dalším rozšiřování výbory a z firmy odešel. Jejím jediným vlastníkem se stal Jakob Kienzle (původní název firmy byl ale změněn až v roce 1919, kdy došlo k jejímu přejmenování na Kienzle Uhren Fabrik A.G.). Další filiálky firmy byly založeny v Miláně a Paříži v letech 1902-1903.
Budova Theusserova mlýna byla postupně různě přestavována a rozšiřována a jeho vodní kolo nahradila turbína, dodávající elektrický proud. Na počátku 20. století došlo k výstavbě nové pětipatrové tovární budovy, vybavené několika sty moderních strojů pro sériovou výrobu hodin a dvěma parními kotly. Poskytovala obživu až pěti stům dělníků a úředníků. Přibližně ve stejné době (1905) se stal ředitelem chomutovské továrny Otto Hoffmann, který ji vedl až do května 1945.
Slibně se rýsující vývoj narušila první světová válka, kdy poklesl odbyt hodin a místo nich se vyráběly roznětky, a následný rozpad Rakousko-Uherska, kvůli němuž ztratila chomutovská továrna tři čtvrtiny bývalých odbytišť. Podařilo se jí ale nepříznivou situaci překonat, obnovit produkci a najít nové exportní možnosti. Vyráběla hlavně budíky a různé druhy hodin – nástěnné, kyvadlové, stojací, schwarzwaldské a s kukačkou. V polovině 20. let v ní pracovalo na tři sta lidí a mohla se pochlubit nově postavenou vilou pro ředitele (dům č. p. 1409 v ulici Na Bělidle). V té době již v čele firmy s osmi továrnami a třemi a půl tisíci zaměstnanci stáli synové zakladatele Herbert, Christian a Helmut Kienzleovi, jimž Jakob přenechal vedení celého podniku v roce 1919.
Během druhé světové války se v chomutovské továrně vyráběly součástky pro rakety V-2 a hodinové strojky do časovaných bomb. Po květnu 1945 převzal po dohodě s ministerstvem průmyslu správu továrny ing. Zdeněk Jiskra z pražské firmy METALKO, jemuž se podařilo zajistit kontinuitu výroby tím, že sehnal několik desítek mladých žen z Ostravska, které mohli němečtí hodináři zaučit ještě před tím, než byli odsunuti. Po únoru 1948 se továrna stala součástí národního podniku Chronotechna Šternberk. Hodiny se v Chomutově přestaly vyrábět v roce 1951, kdy byla továrna uzavřena v rámci cíleného omezování místního lehkého a spotřebního průmyslu, které mělo zajistit dostatek pracovních sil pro zdejší Válcovny trub a železárny. Na počátku 60. let byl její objekt přestavěn na pekárnu.
PR
Zdroje:
Heimatskunde des politischen Bezirks Komotau, die Gerichtsbezirke Komotan, Görkau und Sebastiansberg umfassend. Komotau 1898, s. 404 – 405.
Nekonečné vteřiny aneb jak se měří čas. Katalog výstavy ke 150. narození Jakoba Kienzleho, zakladatele chomutovské firmy KIENZLE továrna na hodiny. 18. 4. – 13. 6. 2009 Chomutov. Oblastní muzeum v Chomutově [2009].
Vladislava VALCHÁŘOVÁ – Lukáš BERAN – Jan ZIKMUND, Industriální topografie – Ústecký kraj, Praha 2011, s. 45.
https://de.wikipedia.org/wiki/Kienzle_Uhren (16. 7. 2020).
http://www.sozialgeschichte-uhrenindustrie.de/2015/06/05/wem-gehoerte-die-uhrenfabrik-kienzle/ (28. 7. 2020).
Chomutovská továrna na hodiny Jakoba Kienzleho po přestavbě, počátek 20. století, (Nekonečné vteřiny aneb jak se měří čas. Katalog výstavy ke 150. narození Jakoba Kienzleho, zakladatele chomutovské f
