Lehký průmysl

Pivovary na Chomutovsku po roce 1850

Podle informací, nashromážděných v první polovině 18. století při práci na přípravě tereziánského katastru, se na Chomutovsku tehdy vařilo pivo v necelých třiceti lokalitách. Během následujících sta let poklesl jejich počet pod dvacet, přičemž činnost ukončily pivovary zejména v malých vesnicích. Jednalo se buď o pivovary panské (Ahníkov, Krásná Lípa, Libědice, Místo a Pětipsy) nebo varny piva ve svobodných rychtách (Kýšovice a Volyně) a pivovar v Údlicích, kde tamní měšťané postoupili v první polovině 19. století svá várečná práva panství Červený Hrádek výměnou za důl cihlářského jílu.

Po roce 1850 pokračovala na Chomutovsku výroba piva ve více než dvaceti vsích, městečkách a městech. (Některé z těchto pivovarů zde mají svá samostatná hesla – Chomutov s Horní Vsí, Jirkov, Kadaň, Klášterec nad Ohří, Nové Sedlo nad Bílinou, Prunéřov a Vejprty). A jaké byly osudy ostatních pivovarů?

Ve čtyřech z nich – v bývalých panských pivovarech v Pohraniční, Jilmové, Pětipsech a Rašovicích – skončila výroba ještě před tím, než zákon českého zemského sněmu č. 55 z 30. dubna 1869 zrušil propinační právo, „to jest: výhradní právo v jistém určitém okršlku pivo vařiti a kořalku páliti, i oboje prodávati“. V době vydání tohoto zákona bylo na Chomutovsku v provozu ještě dalších dvanáct pivovarů, z nichž většina neobstála v ostrém konkurenčním boji, který po zrušení monopolních práv na výrobu a prodej lihových nápojů v pivovarnictví nastal.

Jejich přehled můžeme začít měšťanským pivovarem v Březně a bývalým panským pivovarem ve Vikleticích s ročními výstavy několika set hektolitrů piva, které byly uzavřeny v roce 1873. O necelých třicet let déle zůstaly v provozu měšťanské pivovary v Loučné pod Klínovcem (roční výstavy 1 000-2 000 hl) a v Přísečnici s výstavy 1 500 až necelé 4 000 hl, v nichž byl provoz ukončen v roce 1900.

Pro dalších pět pivovarů se stalo osudným druhé desetiletí 20. století. Ještě před válkou se na Kadaňsku v roce 1912 přestalo dělat pivo v knížecím lobkovickém pivovaru ve Vintířově u Radonic a o rok později v pivovaru velkostatku Vernéřov (obě měly roční výstavy okolo 3 000 hl). V prvním roce války byl zrušen měšťanský pivovar ve Výsluní (roční výstavy většinou cca 500 hl); roku 1915 v Dolanech (bývalý panský pivovar velkostatku Poláky u Kadaně, roční výstavy v 80. letech 19. století přes 8 000 hl, na počátku 20. století asi 2 000 hl); a v roce 1919 měšťanský pivovar v Hoře Sv. Šebestiána, kde se předtím ročně uvařilo okolo 2 000 hl piva.

Na počátku hospodářské krize byl v roce 1930 uzavřen bývalý panský pivovar v Přísečnici. V provozu ale nebyl už od doby, kdy jej v roce 1919 získal Franz Karsch a převedl výrobu do svého pivovaru v Prunéřově.

Podnikem, který vydržel v provozu až do konce druhé světové války, byl hraběcí černínský pivovar v Mašťově. Do roku 1914 se v něm ročně vařilo okolo 6 000 hl piva a v době první republiky poklesla jeho roční produkce o necelé dvě třetiny. Výroba v něm skončila v roce 1945.

Nejdéle zůstal v činnosti měšťanský pivovar ve Vejprtech, kterým udělil právo várečné císař Rudolf II. v roce 1607. V 70. letech 19. století produkoval přes 7 000 hl ročně, na počátku 20. století se jeho roční výroba zdvojnásobila a v roce 1912 přesáhla 20 000 hl. Za války klesla na původní úroveň, v druhé polovině 20. let načas vzrostla na 17 000 hl a mezi léty 1931-1945 se roční výstav pohyboval většinou mezi 4 000-10 000 hl. Uzavřen byl v březnu 1948, když se v něm předtím v letech 1946-1947 uvařilo celkem 6 000 hl piva.

PR

Zdroje:

Friedrich SELNER, Statistische Tafeln des Komotauer Bezirkes (Saazer Kreis, im Königreiche Böhmen) für die politische Administration, Prag 1863, s. 100.

Friedrich SELNER, Statistische Tafeln des Sebastiansberger Bezirkes (Saazer Kreis, im Königreiche Böhmen) für die politische Administration, Prag 1863, s. 151.

Friedrich SELNER, Statistische Tafeln des Kaaden´erBezirkes (Saazer Kreis, im Königreiche Böhmen) für die politische Administration, Prag 1862, s. 21.

Zbyněk LIKOVSKÝ, České pivovary 1869-1900. Praha 2005, s. 12, 24, 44, 136, 203, 232, 254, 259-260, 269-270.

Zbyněk LIKOVSKÝ, Pivovary československého území 1901-1950. Příloha časopisu Kvasný průmysl, Praha 1996, s. 38, 51, 111, 164, 185, 205-206, 210, 218.

Bývalý pivovar v Hoře Sv. Šebestiána zrušený v roce 1919, 1. polovina 20. století, (Zdena BINTEROVÁ, Od Hory sv. Šebestiána po Krásnou Lípu, Chomutov 2000, s. 17.)