Lehký průmysl

Pivovary v Jirkově

Počátky kdysi věhlasného jirkovského pivovarnictví lze sledovat již od poloviny 15. století. Proslulým se umění jirkovských sládků stalo v předbělohorské době. Pavel Stránský ve své knize Český stát, vydané v roce 1643 v emigraci v nizozemském Leydenu, o Jirkovu napsal, že je známý „velice zdravým pivem“, a kvalitu zdejšího piva zmiňovaly i další zprávy z 18. a první poloviny 19. století. Je pravděpodobné, že se tato chvála vztahovala na pivo vařené měšťany, jelikož v Jirkově se tehdy nacházel ještě panský pivovar (v dnešní ulici 5. května východně od náměstí). Ten se ale o kvalitu svého piva příliš starat nemusel, protože měl zajištěn povinný odběr ve všech krčmách téměř čtyřiceti vesnic červenohrádeckého panství.

V letech 1841-1842 si společenství jirkovských právovárečných měšťanů (celkem jich bylo devadesát devět) postavilo na tzv. Horním cechu západně od náměstí za 10 000 zlatých nový pivovar, který položil základ k budoucí prosperující výrobě piva. Jeho provozní budovy byly v následujících desetiletích několikrát přestavovány. V roce 1872 se kapacita varné a chladící kádě zvětšila až téměř na 70 hl, rozšiřovaly se sklepy (v roce 1883 a znovu 1901) a od února 1892 byl vybaven parním strojem. Význam inovací jirkovského měšťanského pivovaru vynikl ve srovnání s dalšími velkými pivovary v jeho okolí – velký lobkovický pivovar v Novém Sedle nad Bílinou byl modernizován v letech 1894-1896 a chomutovská společnost právovárečných měšťanů si nový pivovar pořídila dokonce až v roce 1902.

Na přelomu 19. a 20. století patřil měšťanský pivovar v Jirkově k největším na Chomutovsku. Jeho roční výstav piva se tehdy pohyboval mezi 30 000-40 000 hl piva. V roce 1925 mu v konkurenčním boji podlehl bývalý panský pivovar, jehož roční výstavy piva po roce 1912 byly menší než 10 000 hl. Po dalším rozšíření a komplexní modernizaci provozu v roce 1927 dosahovaly v polovině 30. let roční výstavy piva z měšťanského pivovaru hodnot 40 000-50 000 hl a po připojení pohraničních oblastí k nacistickému Německu přesáhly hranici 60 000 hl.

Od května 1945 měl pivovar národního správce. V době první republiky, ne-li dříve, začal pivovar užívat logo složené ze štítu připomínajícího jirkovský městský znak, nad nímž bylo poprsí postavy v brnění držící korbel piva. Toto vyobrazení se nepochybně stalo inspirací pro český název jirkovského piva Rytíř používaného po druhé světové válce.

Od roku 1948 byl začleněn do národního podniku Krušnohorské pivovary Most, po roce 1960 do národního podniku Severočeské pivovary Louny. V počátcích komunistické plánované výroby byl v roce 1952 uzavřen pivovar v Chomutově a v provozu zůstal ten jirkovský, a to především proto, že měl lepší strojní vybavení, sladovnu s velkou kapacitou výroby a možnost dalšího rozšíření produkce piva. Stal se hlavním dodavatelem pro chomutovský okres, k němuž byl v roce 1960 připojen i sousední okres Kadaň, jenž byl zásobovaný pivovarem v Prunéřově.

O sedm let později došlo k neplánovanému uzavření prunéřovského pivovaru kvůli rozšíření povrchové těžby uhlí na dole Nástup a výpadek výroby musel nahradit jirkovský pivovar, ovšem za cenu nedodržování technologických postupů a zkracování doby dokvašování – a tím i poklesem kvality pěnivého nápoje. Roční výstavy piva se v posledních patnácti letech existence pivovaru pohybovaly mezi 65 000 a 75 000 hl.

Činnost jirkovského bývalého měšťanského pivovaru skončila v červnu 1976, kdy funkci velkovýrobce piva pro oblast Mostecka a Chomutovska převzal nově postavený pivovar v Sedlci u Mostu. Bývalý panský pivovar v Jirkově byl zbořen na samém konci 70. let, aby mohl být postaven sídlištní blok panelových bytů mezi ulicemi 5. května a Tkalcovskou, zchátralé a zčásti poničené budovy bývalého měšťanského pivovaru byly strženy na jaře 2006 kvůli výstavbě obchodního centra Tesco.

PR

Zdroje:

SOkA Kadaň: Měšťanská právovárečná společnost Jirkov 1791-1945 (1976).

Heimatskunde des politischen Bezirks Komotau, die Gerichtsbezirke Komotau, Görkau und Sebastiansberg umfassend. Komotau 1898, s. 423-424.

Zbyněk LIKOVSKÝ, České pivovary 1869-1900. Praha 2005, s. 32-33 a 90-91.

Zbyněk LIKOVSKÝ, Pivovary československého území 1901-1950. Příloha časopisu Kvasný průmysl, Praha 1996, s. 27 a 77.

Zbyněk LIKOVSKÝ, Pivovary českých zemí 1948-1989, Praha 2008, s. 41-42.

Gustav KUTÍLEK, Zánik dalšího pivovaru, PPŽ 9, 1977, s. 8-11.

Jirkovský měšťanský pivovar, konec 19. století, (Petr RAK, Z historie podnikání. In_ Historie a současnost podnikání na Chomutovsku, Kadaňsku a Vejprtsku, Žehušice 2003, s. 117.)