Lehký průmysl

Továrna na výrobu korkového zboží v Klášterci nad Ohří

Zakladatelem tohoto průmyslového podniku byl Carl Simon, jenž s výrobou korkového zboží začal v roce 1911 v Prunéřově a Klášterci nad Ohří. Úřední sídlo firmy bylo ale v Praze, kde byly vyhotovovány závěrečné roční bilance. K založení současného kláštereckého závodu došlo v roce 1917, kdy Carl Simon koupil v květnu celkem šest domů v Miřeticích u Klášterce nad Ohří – pět od Julia Neumanna, majitele pily a mlýna v Mariánském údolí, (č. p. 91, 94 a 98-100 za celkovou sumu 150 000 korun) a jeden od manželů Josefa a Anny Wohlrabových (č. p. 92 za 10 300 korun).

9. července téhož roku vystavilo Okresní hejtmanství v Kadani Carlu Simonovi živnostenský list na výrobu korku a lahvových uzávěrů všeho druhu. Jako místo podnikání v něm byly uvedeny Miřetice u Klášterce nad Ohří č. p. 100. 15. července byla pak firma zapsána do obchodního rejstříku Obchodní a živnostenské komory v Chebu, přičemž pobočné provozovny měla továrna v Praze a v Prunéřově (ta byla zrušena v roce 1937).

V letech 1920-1921 pracovalo v Simonově korkárně přes dvě stě dělníků. V letech 1929, 1932 a 1933 postihly továrnu tři požáry, které postupně zničily hlavní výrobní budovu, zásoby korku a stroj na jejich mletí a truhlárnu. Stěžejním produktem podniku byl „korkokámen“, mozaiková podlahová krytina z korkové drti a pojidel, patentovaný pod značkou Simonit.

V lednu 1937 zapsalo ministerstvo národní obrany kláštereckou továrnu na korek do seznamu podniků důležitých pro obranu státu. Současně došlo k přestavbě prádelny na dílnu pro štípání korku, vybavenou novým strojem zahraniční výroby. V roce 1938 se výroba rozšířila o izolační materiály pro ochranu proti chladu, teplu a hluku, korkový šrot, korkovou mouku a lisovaný korek.

Po květnu 1945 byla v Simonově korkárně ustanovena národní správa a v roli správců se vystřídali Julius Pilát, Zdeněk Zach, Josef Růžička, František Smrž a poté pražské podniky Československé závody dřevozpracující a Československé závody keramické. Národní správa zanikla v dubnu 1948, kdy byla majetková podstata továrny převedena do vlastnictví národního podniku TOFA Jablonec nad Nisou.

V roce 1949 byl závod rozšířen o objekty bývalé firmy Panhans, vyrábějící dřevoobráběcí stroje a výrobní areály dostaly čísla I a II. Provozovna I sídlila v Pražské ulici č. p. 99-100, kde se lisoval korek a vyráběly se zde korkové a polyetylénové vložky do korunkových uzávěrů lahví. Druhá provozovna byla v Nádražní ulici č. p. 151-152 a nacházelo se v ní podnikové ředitelství a strojní dílny, řezárna lisovaného korku a výroba autotěsnění a korunkových uzávěrů.

Ke dni 1. ledna 1950 zřídilo ministerstvo průmyslu národní podnik Korek se sídlem ředitelství v Klášterci nad Ohří, do něhož bylo začleněno dalších jedenáct závodů na výrobu korkového zboží (Kralupy nad Vltavou, Nový Bohumín, Dolní Lhota u Blanska, Praha-Nusle, Praha, firma J. Pilát, Modřice u Brna, Roudnice nad Labem, Teplice-Šanov, Raškov, Lipník nad Bečvou a Praha-Nebušice). Prvních pět uvedených bylo záhy zrušeno a o dva roky později měl klášterecký podnik pobočných závodů už jen šest. V roce 1953 byl zrušen závod v Lipníku nad Bečvou, v roce 1956 závod v Roudnici nad Labem a v září 1976 závod v Nebušicích (Praha 6, Dejvice). Nově přibyl závod v Klášterci nad Orlicí, otevřený v říjnu 1968.

Od konce 70. let produkoval národní podnik Korek Klášterec nad Ohří hlavně korunkové uzávěry na lahve a korkařská výroba činila pouze asi jednu pětinu. 1. ledna 1989 se Korek Klášterec nad Ohří stal státním podnikem. Na počátku 90. let minulého století byl transformován na akciovou společnost (vznik ke dni 1. ledna 1994). V roce 1997 došlo ke změně názvu na SUBEKO, a. s. a o tři roky později se společnost dostala do likvidace. Na podzim 2002 koupila provozy uzavřené továrny na korek společnost KJZ s. r. o. a výrobu v ní obnovila. 

PR

Zdroje: 

SOkA Most:

Karel Simon, továrna na výrobu korkového zboží, zátek a uzávěrek všeho druhu, Klášterec nad Ohří 1904-1953.

Korek, s. p., Klášterec nad Ohří (1934) 1937-1994.

Zdena VALÁŠKOVÁ, Korek n. p. Klášterec nad Ohří 1950-1970. Nositel vyznamenání „Za vynikající práci“, S.l., 1970.

Zdeněk VACHATA, Klášterec nad Ohří. Přehled dějin města a okolí, Klášterec nad Ohří 1997, s.139-141.

Petr RAK, Z historie podnikání, In: Historie a současnost podnikání na Chomutovsku, Kadaňsku a Vejprtsku, Žehušice 2003, s. 113-114.

Detail firemního nápisu, 2024, Archiv JP

Pohled na dnešní továrnu na výrobu korkového zboží v Klášterci nad Ohří (kde sídlí firma KJZ s.r.o.), 2024, Archiv JP