Sirkárna v Kovářské
Sirkárna v Kovářské je spojena se jménem Josefa Leopolda Elstera. V domě č. p. 227 měla existovat od roku 1859, jako pravděpodobnější se ale zdá, že vznikla v letech 1869-1870. Podle zprávy z roku 1879 v ní denně mělo na sedmdesát zaměstnanců vyrábět milion osm set čtyřicet tisíc zápalek. Ročně zpracovala asi 500 m3 dřeva v hodnotě 2 000 zlatých a 18 tun chemikálií v hodnotě 5 000 zlatých. Zápalky se nejčastěji vyvážely do Čech a do Německa. V tu dobu s Josefem Leopoldem působil ve vedení firmy i jeho syn Karel.
V květnu roku 1903 sirkárna Josefa Elstera zcela vyhořela. V obnovené výrobě pokračoval jeho zeť, obchodník Anton Leopold Päckert a 1. září 1905 ji znovu uvedl do činnosti. Protože v té době se v Sasku sirky téměř nevyráběly, rozhodl se rozšířit provoz a v červenci 1908 začal stavět nový závod, který byl dokončen v září 1910 a od listopadu téhož roku se jeho majitelem stala společnost První krušnohorská sirkárna – Heinrich Englert a spol, jíž kromě Päckerta tvořilo dalších pět osob. Od 23. ledna 1913 převzala továrnu se sto padesáti zaměstnanci sirkařská akciová společnost Helios, v níž se během války kromě sirek vyrábělo i zemědělské nářadí. Po roce 1918 při krátkodobé konjunktuře pracovalo v sirkárně na dvě stě čtyřicet dělníků. V roce 1921 se společnost Helios změnila v koncern SOLO, továrna na sirky v Kovářské reorganizaci koncernu padla za oběť a 27. září 1922 byla uzavřena.
Po druhé světové válce se objekt sirkárny stal součástí sousední skárny Antona Elstera.
PR
Zdroje:
Jaroslav KLOUB, Elsterové z Kovářské, In: Petr Rak (ed.): COMOTOVIA 2021. Sborník příspěvků z konference věnované 600. výročí dobití Chomutova husitskými vojsky (1421–2021). Chomutov 2022, s. 106-132.
Vladislava VALCHÁŘOVÁ – Lukáš BERAN – Jan ZIKMUND, Industriální topografie – Ústecký kraj, Praha 2011, s. 21.
, 2. desetiletí 20. století, (Julius SCHLOSSER, Ortskunde der Marktgemeinde Schmiedeberg, Schmiedeberg 1923, nestránkované fotografické přílohy.).jpg)
Nová budova sirkárny v Kovářské (dokončená v roce 1910), 2. desetiletí 20. století, (Julius SCHLOSSER, Ortskunde der Marktgemeinde Schmiedeberg, Schmiedeberg 1923, nestránkované fotografické přílohy.)
