Lehký průmysl

Tiskárna a nakladatelství Karel Wilhelm Medau v Litoměřicích

Ve městě Litoměřice je dlouhodobá tiskařská tradice a první tiskárna zde byla zřízena již v 17. století proboštem Johannem Sixtem z Lerchenfels. Další pak následovaly, za všechny lze jmenovat například podniky Franze Schkrochowského, Karla Laubeho nebo Franze Karla Laubeho.

Další známí tiskař, Karel Wilhelm Medau, se narodil v roce 1791 v Havelbergu, ve městě nacházejícím se v Braniborsku, do rodiny měšťanského krejčího Daniela Medaua a Ludoviky, rozené Ollenhausen z Hohenzitten. Celá rodina záhy se po jeho narození přesídlila do Štětína, kde se mladý Karel Wilhelm vyučil tiskařem. V roce 1813 se přesunul do Litoměřic, přičemž se tradovalo, že sem přišel jako emigrant, avšak archivně není možné tuto skutečnost doložit. V Litoměřicích začal pracovat v tiskárně Franze Karla Laubeho, kde i přes svůj mladý věk nastoupil na místo faktora. V roce 1815 však spáchal tehdejší majitel tiskárny sebevraždu a už v roce 1816 se Medau oženil s jeho vdovou, čímž se stal spolumajitelem podniku.

Zpočátku byla tiskárna v bezútěšném stavu, Medau ji ale ve velmi krátké době pozvedl k rozmachu a prosperitě. Svůj nově nabytý podnik začal postupem času také rozšiřovat a kromě knihtiskárny v Dominikánské ulici vlastnil na východní straně dnešního Mírového náměstí v domě č. p. 43 také knižní obchod, půjčovnu knih a od roku 1825 i obchod s uměleckými předměty, v němž prodával nejprve pouze své tisky a později mu byl dovolen i komisionální prodej knih pražských nakladatelů. Firma prosperovala natolik, že si Medau roku 1830 podal žádost o zřízení knihtiskárny v Praze. V tomto ohledu byl však neúspěšný, neboť narazil na předpis, podle něhož se v Praze nesměl zvýšit počet knihtiskařů na více než deset. V roce 1831 si tak podal druhou žádost, ale tentokrát na povolení provozovat kamenotiskárnu. Tato žádost byla úspěšnější, patrně i proto, že se Medau rozhodl výrobu inovovat, a sice měl připraven experiment, v němž chtěl zkombinovat knihtisk s litografií. I v dalších letech pokračoval strmý vzestup firmy, jež byla stále rozšiřována, avšak vrcholem se pro Medaua stala 40. léta. Právě v této době totiž rozšířil svůj závod i do Prahy, kde jeho knihtiskárna sídlila v Granátové ulici č. p. 1048. Stal se členem fermia pražských knihtiskařů a dostal se mezi významné osobnosti tehdejšího života.

Léta prosperity však netrvala dlouho a úpadek pro něho přišel spolu s porážkou povstání v roce 1848, kdy se dostal do vážných ekonomických potíží. Tento úpadek pak dále vyústil v omezení vydavatelských aktivit, a nakonec i k prodeji čtyřpatrové budovy v Litoměřicích. Medau byl tedy nucen přemístit se do skromnějších prostor, ve kterých se sice knihtisku stále věnoval, ale samozřejmě ne v takové míře jako dřív.

Co se týče jeho tvorby, zprvu navázal na tradici kalendářů, které začal na počátku století vydávat Laube. Nejstarší dochovaný však pocházel až z roku 1825, v této době vycházely pod názvem Neuer Kalender. V českém jazyce jsou pak tyto kalendáře zmiňovány od roku 1832 jako Nowy kalendář a vydávány byly v zrcadlovém provedení kalendářů německých. Svým obsahem byly plně v souladu s osvícenskou ideologií, což znamenalo, že osvětlovaly čtenáři věci praktického života a poučovaly o historii v duchu klasického ideálu. Kromě kalendářů tiskla Medauova firma i celou řadu novin a časopisů pro různé vydavatele, mezi nejznámější patří například noviny Oekonomische Neuigkeiten und Verhandlunge či časopis Erinnerungen. Za zmínku stojí i tvorba různých rozměrných závěsných tabulí týkajících se různých oblastí zemí koruny české, dále také království Pruského a království Uherského.

JiM

Zdroje:

Oldřich DOSKOČIL, Karel Vilém (Carl Wilhelm) Medau (1791-1866), Podřipský muzejník 2, 2006.

Jana WITTLICHOVÁ – Radim VONDRÁČEK, Karel Vilém Medau 1791-1866, Litoměřice 1998.

Josef KOLDA, O černém umění na Litoměřicku, Kulturní měsíčník Roudnicka, č.10-11, 1971.

Josef VOLF, Dějiny novin v Čechách do roku 1848, Praha 1930.

Nouzové platidlo 2 krejcary (vydáno tiskárnou K. V. Medau v Litoměřicích), 1849, Česká numismatická společnost_

Pastýřské novoroční přání věřícím (vydáno tiskárnou K. V. Medau (C. W. Medau) v Litoměřicích), 1847, Národní knihovna

Pohled na pozůstatky hradu v Krupce u Teplic, 1. polovina 19. století, Moravská zemská knihovna

Pohled na severní stranu pomníku Přemysla Oráče ve Stadicích, 1. polovina 19. století, Moravská zemská knihovna

Pražské noviny informující o zrušení cenzury (v dolní části odkaz na tiskárnu K. V. Medau), 16. března 1848, Kramerius

Vyobrazení pozůstatku hradu Jestřebí nedaleko Doks, 1. polovina 19. století, Moravská zemská knihovna