Keller & Co.
Firma bratří Kellerů, podnikatelů z porýnského Lennepu, a jejich litvínovského příbuzného vznikla v roce 1879. Sídlem jí byla budova soukenické továrny Gustava Hermanna Reimanna postavená v roce 1863 při cestě z Litvínova na Šumnou. Firma byla původně založena jako soukenická továrna, spojená s přádelnou vlny a barevnou, avšak již v roce 1880 byla zahájena výroba plstěných klobouků.
Firma Keller byla od roku 1936 členem kartelu československých továren na vlněné štumpy a klobouky v Praze. Tento kartel československých továren tvořilo deset kartelních firem, které byly řízeny výkonným výborem v Praze. Na základě vypracovaného a schváleného ujednání ohledně odběru a dalšího prodeje dámských vlněných štump a kapelínů se musely tímto ustanovením všechny členské firmy řídit. Firma v této době obchodovala s mnoha státy, jako např. s Dánskem, Francií, Holandskem, Egyptem, Řeckem, Palestinou, Čínou, Indií, Tureckem a dalšími. Společníci Wilhelm Keller a Walter Keller byli majiteli firmy až do roku 1939, kdy byl proveden výmaz společníka Waltera Kellera a jako nový společník přistoupil k firmě Hans Kosma, dosavadní prokurista firmy.
V době druhé světové války se postupně kloboučnická výroba omezovala a byla nahrazována výrobou válečnou (součástky k plynovým maskám, zapalovače, rozbušky apod.). Potvrdila to i korespondence s říšským místodržícím v Sudetech či hospodářským úřadem v Liberci. Z dochovaných dokumentů bylo též patrné, že do výroby byli nasazování váleční zajatci.
V roce 1941 společník Wilhelm Keller zemřel a na jeho místo nastoupil jako společník jeho syn, nezletilý Wieland Artur Keller, zastoupený opatrovníkem Walterem G. W. Kellerem, generálním ředitelem ve Vídni. Spolumajitel firmy Hans Kosma po válce odešel do Vídně jako rakouský občan a nezletilý spolumajitel Wieland Keller, Němec, se stal nezvěstným.
Dopisem Místnímu národnímu výboru v Litvínově ze dne 5. ledna 1945 oznámil n. p. Tonak v Novém Jičíně, že podle zjištění bezpečnostního referátu Místního národního výboru byl bývalý spolumajitel firmy Hans Kosma členem SA a NSDAP. Vzhledem k tomu podléhal všechen jeho majetek konfiskaci, ačkoliv byl rakouským státním občanem.
Výroba přešla pod národní správu a nadále zde pracovalo okolo dvou set osmdesáti zaměstnanců. Továrna nadále vyvážela do zahraničí, především do Finska, Holandska, Indie a Jižní Ameriky. Dne 5. února 1948 podala závodní rada a odborová organizace žádost na Ministerstvo průmyslu o přičlenění firmy Keller k n. p. Tonak.
Podle vyhlášky ministra průmyslu ze dne 27. června 1948 byla firma znárodněna a dle vyhlášky téhož ministerstva ze dne 29. června 1948 byla majetková podstata firmy začleněna do národního podniku Tonak v Novém Jičíně ke dni 11. ledna 1948. Na základě dohody ze dne 28. února 1949 mezi národním podnikem Tonak v Novém Jičíně a národním podnikem Cotona, sdruženými bavlnářskými závody v Praze a za souhlasu představenstva Československých textilních závodů v Praze, přešly všechny nemovitosti do vlastnictví n. p. Cotona dnem 1. ledna 1949. Tím došlo k vytvoření podniku Korda bavlnářské závody, národní podnik v Litvínově. V roce 1960 došlo ke změně správy na Benar, bavlnářské závody, národní podnik Benešov nad Ploučnicí, který byl však v polovině roku 1989 zrušen s tím, že veškerý jeho majetek, práva a závazky přešly na nově založený státní podnik Benar, bavlnářské závody. Ten byl privatizován Fondem národního majetku ČR.
Z areálu továrny, která v době své největší slávy zaměstnávala přes pět set zaměstnanců se dodnes zachovaly dvě souběžné budovy s č. p. 283 a 320, které slouží jak k podnikání, tak ke kulturním a vzdělávacím účelům. Do dnešní doby zůstala zachována rovněž vila továrníka Kellera na adrese Ukrajinská 379, Litvínov, v jejíchž prostorách sídlí soukromá střední škola.
MM
Zdroje:
SOkA Most - Archivní fond č. NAD 858 Keller a spol., továrna na klobouky a štumpy, Horní Litvínov 1879-1954, spisy.
Stanislav MACKOVÍK, Dějiny města Horního Litvínova a jeho okolí, Litvínov 1951.
Hlavičkový papír firmy Keller, 1940, SOA Litoměřice
Pohled na bývalou firmu Keller & Co., kolem roku 2020, Archiv JP
