Schick a spol.

Dějiny této společnosti začaly tragickou událostí v roce 1878, kdy spáchal sebevraždu majitel někdejší Gulderovy a později Burokovy přádelny při silnici do Šumné, Heinrich Lion. Po jeho smrti opuštěnou továrnu přebral Ignác Gerstel, který se rozhodl vyrábět přízi z odpadků. V roce 1881 byla továrna moderně přebudována a v roce 1890 ji koupila firma M. Schick a spol. Tato společnost byla založena nedlouho předtím, dne 4. května 1887, společníky Markusem Schickem, Alfredem Raudnitzem a Emilem Pickem. V roce 1898 se ředitelem závodu stal Viktor Schick z Litvínova, který byl od roku 1907 dokonce spolumajitelem firmy. Během let byla šumenská továrna modernizována a rozšiřována. Z důvodu navýšení kapacity výroby byla severně od Duchcovsko-podmokelské železniční dráhy v Litvínově postavena moderní budova, jež nesla označení A a jež sloužila jako hlavní závod, přádelna a skárna. Podnik v Šumné – Pod Lesem nesl označení B a sloužil jako přádelna a barevna. V roce 1937 byla firma zapsána do obchodního rejstříku akciové společnosti jako M. Schick akciová společnost. V lednu 1939 došlo k arizaci společnosti a továrny včetně veškerého majetku byly odkoupeny firmou Michalke & Co. Majitelé Werner a Herbert Michalke, továrníci ze saského města Chemnitz, odkoupili rovněž majetek jirkovské firmy Tetzner. Po skončení druhé světové války byla na podnik uvalena národní správa a v roce 1946 byl začleněn do Sdružených bavlnářských závodů Praha. Po reorganizaci v roce 1949 došlo k jeho připojení do národního podniku KORDA, po jehož zrušení v roce 1958, byly litvínovské závody přičleněny do národního podniku Benar, podnikové ředitelství Benešov nad Ploučnicí. Textilní výroba v továrních budovách byla postupně utlumena a areál tzv. Schickovky sloužil jiným účelům.

Několik desetiletí zde bylo umístěno učňovské středisko Krušnohorských strojíren v Komořanech, v roce 2000 byly budovy zbořeny. Posledním pamětníkem na továrnu Schick v Litvínově je vila č. p. 308, kterou nechal postavit v 80. letech 19. století M. Schick pro svou rodinu.

MM

 

Zdroje:

SOkA Most - Archivní fond č. NAD 1068 Michalke a spol., přádelny bavlny, Horní Litvínov. Spisy.

Stanislav MACKOVÍK, Dějiny města Horního Litvínova a jeho okolí, Litvínov 1951.

Libuše POKORNÁ a kol., Litvínov v proměnách času, Most 2003.

 


 


Objekty n.p. Benar v Litvínově, 70. léta 20. století, SOA Litoměřice


Provoz a zařízení n.p. Benar v Litvínově, 70. léta 20. století, SOA Litoměřice


Schickova vila v Litvínově, 2024, Archiv JP(1)


Schickova vila v Litvínově, 2024, Archiv JP

Kontakt

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí n./L.
Pasteurova 3544/1, 400 96 Ústí nad Labem

RUR – Region univerzitě, univerzita regionu

Publicita

LOGA Spolufinancováno

Reg. č. projektu: CZ.10.02.01/00/22_002/0000210