Mitscherlichové
Zakladatelem severočeského podnikání rodiny Mitscherlichů byl z Německa přišlý Adolf Mitscherlich (1826-1908) s bratrem Robertem (1830-1905). Na konci padesátých let 19. století společně v Teplicích založili přádelnu bavlny a tkalcovnu (Adolf und Robert Mitscherlich, die Baumwoll-Spinnerei und Weberei). Podnik byl od roku 1887 zapsán jako veřejná obchodní společnost. Teplice byly také hlavním sídlem rodiny, byla zde vybudována villa Mitscherlich. Vůdčí osobou rodinného podniku byl Adolf Mitscherlich, jenž byl vedle řízení továrny aktivní v teplické komunální politice, do které vstoupil v roce 1870, a po dlouhých pětadvacet let byl členem rady města. Za četné zásluhy o rozvoj města mu bylo uděleno i čestné občanství. Rovněž aktivně vystupoval v životě teplické evangelické obce, kde zastával funkci kurátora. Jako donátoři se Mitscherlichové podíleli i na stavbě luterského kostela v Hrobě, do kterého věnovali vitráž v presbyteriu. V úzkém vedení teplické továrny působil i Robert Mitscherlich, rovněž aktivní v komunální teplické politice jako městský zastupitel.
Přádelnu v Teplicích doplnil v 80. letech 19. století druhý závod vybudovaný v Dolních Mlýnech (Grundmühlen – dnes součástí města Hrobu). Starší objekty neprosperující sklárny patřící do majetkové soustavy Tschinkelů zde zakoupili synové Adolfa Mitscherlicha, Alfred a Egon. Objekty byly adaptovány k provozu přádelny vigoně. Závod byl uveden do provozu patrně v roce 1886. V roce 1896 byla firma protokolována jako firma Ing. Alfreda Mitscherlicha se sídlem v Teplicích a pobočkou v Dolních Mlýnech. Modernizace mlýnského závodu proběhla v roce 1904 a v roce 1906 byla vystavěna nová etážová tovární budova, která nahradila starší objekt poškozený nedávným požárem. V roce 1913 byla instalována parní turbína o výkonu 1 000 HP a s kapacitou dvacet osm tisíc vřeten se přádelna stala nejvýznamnějším textilním podnikem na Teplicku. 1914 začala výstavba nového skladiště a truhlárny a z nedaleké železniční trati byla provedena tovární vlečka. K roku 1923 měl mlýnský závod kapacitu dvaceti osmi tisíc vřeten hnaných parním strojem o výkonu 1 000 HP.
Na provozy v Teplicích a Mlýnech byla v roce 1945 uvalena národní správa a následně konfiskace. Oba podniky byly dále činné v rámci sdruženého bavlnářského průmyslu, nejprve pod značkou TENA, později BONEX n. p. V Teplicích byl zachován provoz soukárny a pletárny, v Mlýnech přádelny a soukárny a areál v Hrobě-Mlýnech byl kolem roku 2010 asanován. V teplické továrně dnes probíhá výroba umělých kožichů.
JiB
Zdroje:
SOkA Most – fond A. Mitscherlich a syn, bavlněné a vigoňové přádelny, Teplice-Šanov – Dolní Mlýny.
Vladislava VALCHÁŘOVÁ – Lukáš BERAN – Jan ZIKMUND, Industriální topografie – Ústecká kraj, Praha 2011.
Lukáš BERAN – Vladislava VALCHÁŘOVÁ (eds.), Průmyslové dědictví Ústeckého kraje – mapování a revitalizace, Praha 2008.
Bývalá budova Mitscherlichovy přádelny v Hrobě - Mlýnech, 2007, Archiv Jana Hanzlíka
