Rösler & Jauernig
Hans Jauernig, ve své době proslulý reprezentant ústeckého cyklistického spolku Radfahrerverein Wanderer Aussig, pocházel z Andělské Hory u Bruntálu a nejspíš se živil jako mechanik v obchodě bicykly. Zda to byl první a na dlouhou dobu jediný ústecký podnik Julia Hahna na dnešním Mírovém náměstí, nelze rozhodnout. Od roku 1894 vyhrával jeden závod za druhým a v letech 1896-1897 ohromoval časy výjezdů na Komáří Vížku a Milešovku, a to na bicyklu vlastní konstrukce.
Šestatřicetiletý majitel hnědouhelného dolu Karl Rösler a o pět let mladší mechanik Johann Jauernig založili v roce 1896 závod na výrobu jízdních kol a k 1. lednu 1897 byl podnik zaprotokolován jako veřejná obchodní společnost pod názvem Bohemia Fahrradfabrik Rösler & Jauernig, Aussig. Zatímco bohatý Rösler podnik financoval, Jauernig mu propůjčil své jméno a technický um. Ještě týž rok firma získala za své bicykly vybavené patentní brzdou na podmokelské průmyslové výstavě stříbrnou medaili a bohatě inzerovala v denním tisku. Kola se dobře prodávala a dílna v ústecké tovární čtvrti (ulice Na Luhách 1559/14) se v roce 1899 rozšířila na továrnu, která se prostřednictvím novinových inzerátů sháněla po nových zaměstnancích. V podniku bylo roku 1906 zaměstnáno kolem osmdesáti dělníků, majitelé se opírali o síť regionálních zástupců v celé monarchii, a to i v českém vnitrozemí. Jádrem výrobního programu byly pánské a dámské bicykly v cestovních a luxusních provedeních, firma dodávala i závodní a polozávodní kola.
Od roku 1902 se továrna věnovala i dovozu motorových vozidel různých automobilek, především značek Cudell, Adler a Benz a měla tak významný podíl na motorizaci Ústecka. Po zavedení povinného označování motorových vozidel si u ústeckého okresního hejtmanství rezervovala po pěti obchodnických poznávacích značkách pro automobily a motocykly, neklamný znak rozsáhlého obchodu motorovými vozidly.
S výrobou vlastních motocyklů firma započala zkraje roku 1904. Vybavovala je již od počátku patentním odpružením obou kol, magnetoelektrickým zapalováním, automatickým napínačem hnacího řemenu a objemnými nádržemi na benzín a olej. Motory sama nevyráběla, stroje poháněly jednoválcové (317 ccm) i dvouválcové (427 ccm) německé motory značky Zedel (o síle 2 ½ HP, 2 ¾ HP, 3 HP a 3 ½ HP). Celkově mohlo být vyrobeno kolem sto padesáti kusů.
Rozšíření výrobního programu se odrazilo v názvu firmy, jež se nově nazývala Fahrrad-und Motorfahrzeug-Fabrik Rösler & Jauernig, Aussig. Továrna dodávala i přívěsné vozíky k motocyklům a od roku 1906 též dvojmístné voituretty poháněné nejsilnějším motocyklovým dvouválcem chlazeným ventilátorem. Otázkou zůstává, zda firma vyráběla i jiné automobily nebo je v továrně pouze montovala z dovezených dílů.
Již v roce 1904 získali jezdci na ústeckých motocyklech v třinácti závodech doma i za hranicemi devatenáct prvních cen, stříbrný pohár v závodu Berlín – Lipsko a zpět, jakož i druhou cenu v závodu do vrchu Semmering. Stroje až do první světové války zdatně konkurovaly výrobkům firem Achilles, Puch i Laurin & Klement.
V listopadu 1906 pak předlužená firma oznámila insolvenci a nabídla věřitelům 40% vyrovnání. Před likvidací podnik zachránil vstup Emila a Rudolfa Fehresových, spolumajitelů ústeckého bankovního ústavu Ludwiga Wolfruma. Počátkem ledna 1907 z podniku odešel společník Johann Jauernig, koncem listopadu téhož roku i Karl Rösler.
Po odchodu Röslera a Jauerniga z firmy reorganizovali noví majitelé výrobu. Továrna se měla dále zabývat pouze výrobou bicyklů několika typů. Aby snížili cenu kol o obchodnickou marži, prodávali je Fehresové zákazníkům napřímo, prostřednictvím katalogů a reklamy v tisku. V roce 1913 začali vyrobená kola bez označení dodávat hamburské obchodní firmě Internationale Maschinengesellschaft m. b. H. s pobočkou v Lindau, jež je pod různými značkami levně a mnohdy podloudně prodávala. Počínání majitelů vyvolalo obrovskou vlnu nevole mezi ostatními výrobci kol a obchodníky organizovanými ve Svazu rakouských obchodníků koly a motocykly, což vedlo tak daleko, že dílny odmítali opravovat kola ústecké značky.
Spolumajitel firmy Rudolf Fehres byl dlouholetým členem a předsedou sportovní komise teplického Autoklubu pro severozápadní Čechy.
Firma i po odchodu Röslera a Jauerniga dále obchodovala a možná i z dovezených dílů montovala automobily různých značek. Od roku 1909 zastupovala automobilku Argus v Berlíně produkující nákladní automobily. I z důvodu nešťastné obchodní politiky výroba kol skomírala a v roce 1918 ustala. K výmazu firmy Rösler & Jauernig z firemního rejstříku došlo v roce 1925.
JN
Zdroje:
Libor MARČÍK, Naše motocykly: 1. díl Rakousko-Uhersko 1899-1918, Jinočany 2001.
Hans SEPER – Helmut KRACKOWITZER – Alois BRUSSATI, Österreichische Kraftfahrzeuge von Anbeginn bis heute, Wien 1982.
Dvousedadlový vozík poháněný vidlicovým dvouválcem o obsahu 427 ccm byl nejspíš jediným v Ústí nad Labem vyráběným automobilem značky Rösler & Jauernig, počátek 20. století, Soukromá sbírka
Motocykl Rösler & Jauernig vybavený patentním odpružením předního a zadního kola, počátek 20. století, Soukromá sbírka
Tento stroj v nezvyklé barvě si pořídil motocyklista ze Švábska, počátek 20. století, Sbírka JN
Továrnu v ulici Na Luhách od bratří Fehresů odkoupila továrna na žárovky značky Meteor Zimmer & Zschocke, 20. léta 20. století, SOkA Děčín
