Průmyslové dědictví

Franz Stradal (1812-1879)

Franz Josef Ignatz Stradal se narodil 25. října 1812 v Litoměřicích, po studiích práv v Praze získával praxi ve Vídni a v litoměřické právní kanceláři otce Franze Stradala. V roce 1846 přesídlil do Teplic, kde působil jako samostatný advokát a c. k. notář. Do veřejného života se výrazněji zapojil v revolučním roce 1848, na teplickém sjezdu vystoupil s návrhem jazykového rozdělení českých zemí a ustavení českých a německých krajů dle převahy jazykové příslušnosti trvale usedlého obyvatelstva. Ve stejné době do popředí vystoupil i jeho mladší bratr, litoměřický advokát JUDr. Augustin Stradal (1815-1872), který se v roce 1848 stal poslancem Říšského sněmu. Od roku 1850 Franz Stradal působil v teplickém sboru zastupitelů a městské radě, kde setrval až do roku 1875, kdy na své funkce rezignoval. V letech 1855-1856 potom zastával úřad starosty a roku 1861 byl v kurii venkovských obcí obvodu Teplice-Duchcov-Bílina zvolen poslancem Zemského sněmu, ve kterém působil do roku 1867.

V polovině padesátých let 19. století Stradal využil svých obchodních kontaktů a zorganizoval založení společnosti Ústecko-teplické dráhy (k. k. privilegierte Aussig-Teplitzer Eisenbahn- und Bergbau Gesellschaft, A. T. E.), v roce 1855 bylo založeno přípravné komité a v roce 1856 byla získána koncese k stavbě dráhy. Původně uvažovaný záměr vlastní uhelné těžby v rámci ATE realizovaný nebyl, ekonomicky výnosnější se záhy ukázala samotná doprava uhlí. Navzdory své angažovanosti v užším vedení společnosti ATE Stradal v roce 1869 za účasti libereckého Johanna Liebiega založil konkurenční společnost dráhy Duchcovsko-podmokelské (k. k. privilegierte Dux-Bodenbacher Eisenbahn gesellschaft, DBE), která rozbila monopolní postavení Ústecko-teplické dráhy. O výstavbu nové železnice se Liebieg pokoušel již dříve, když získal koncesi na stavbu dráhy do Bíliny a Světce, od které ale po nátlaku konkurenční ATE odstoupil. Stradalova zásadní účast v podniku DBE vyústila v jeho vyobcování z vedoucích orgánů Ústecko-teplické dráhy.

Po rezignaci na veřejné funkce Stradal prodléval na odpočinku, letní měsíce trávil ve své vile u bavorského jezera Chiemsee, v jehož vodách byl 5. července 1879 nalezen mrtev. Z manželství s Marií Johannou Annou Daudlebsky von Sterneck (narozenou 1872) vzešlo šest potomků, mimo jiné hudební skladatel a klavírní virtuos August Stradal (1860-1930) a nejstarší JUDr. Franz Carl Stradal (1847-1901), teplický právník a železniční podnikatel, který působil ve funkci prezidenta společnosti Ústecko-teplické dráhy, již jeho otec zakládal.

JiB

Zdroje:

Leitmeritzer Zeitung, 9. 7. 1879, s. 587-588.

Teplitz-Schönauer Anzeiger, 12. 7. 1879, s. 2-3.

Franz Stradal byl při zemských volbách zvolen v kurii venkovských obcí (volební obvod Teplice – Duchcov – Bílina) do Českého zemského sněmu jako nezávislý německý kandidát, 1861, (Národní listy 20.3.1861.)