Větrný mlýn – Světlík
Světlík, německy zvaný Lichtenberg, je zaniklá osada se stejnojmenným rybníkem. Název osady je dnes přenesen i na objekt větrného mlýna, jenž leží v katastru obce Horní Podluží západně od Varnsdorfu.
Osada Světlík byla tvořena rozptýlenou zástavbou zhruba padesáti solitérních domků podél místních komunikací. Dle map Stabilního katastru se jednalo o domy spalné, patrně převážně z dřevěných konstrukcí. Dodnes se z původní osady dochovalo pět stojících obytných staveb a jeden větrný mlýn, přičemž relikty domů jsou rozpoznatelné v krajině. Osada se rozkládala zejména východně a jižně od plochy rybníka a měly se zde nacházet pekárna a hostinec. První zmínka o osadě Světlík byla datována k roku 1748, nicméně po druhé světové válce obec nebyla dosídlena a zanikla. Název obce světlík (Lichtenberg) bývá vysvětlován v souvislosti se zakládáním nových dvorů za raabizace v 18. století, kdy byla novým jednotkám dávána jména podle místní vrchnosti. Panství Rumburk, kam patřil i Světlík, náleželo od roku 1681 Lichtenštejnům, nicméně jméno na počest tomuto rodu již dostala v blízkosti jiná ves, a proto bylo jméno osady vytvořeno uměle použitím počáteční části rodového jména Lichten-.
Větrný mlýn byl postaven domkářem Antonem Wormem na parcele č. 674 v roce 1843. Byl součástí většího hospodářství a mouka mletá v mlýnici byla zpracovávána v blízké pekárně. Svou funkci větrný mlýn vykonával do roku 1945, ale po odsunu německého obyvatelstva mlýn pustl a okolní osada včetně pekárny byla z větší části demolována. Za účasti tehdejší památkové péče byl mlýn v roce 1952 znovu uveden do provozu, nicméně objekt neustále trpěl rabováním a vykrádáním, což mělo za následek částečnou devastaci technického zařízení. V 60. letech 20. století byl dům za 3 300 korun československých odkoupen skupinou vlastníků, jimž sloužil k rekreačním účelům. Došlo k částečné opravě poničených konstrukcí a noví majitelé začali shromažďovat i dobový mobiliář. Druhá polovina 70. let s sebou přinesla ochlazení péče o objekt a v součinnosti s tím i obnovu četného vykrádání mlýna. Po roce 1989 vlastnilo objekt několik osob a tato skutečnost bránila důsledné opravě. Vlastnická struktura se vyjasnila a od počátku nového tisíciletí probíhá důsledná oprava stavby i technického zařízení za dohledu státní památkové péče a za podpory z různých dotačních titulů.
Větrný mlýn Světlík je třípodlažní stavbou válcového půdorysu o průměru deseti a půl metru a výšce čtrnácti metrů postavenou z kamenného zdiva s nepravidelně rozmístěnými okenními otvory. Jedná se o pětilopatkový mlýn s otočnou střešní konstrukcí. Kuželovitá střecha má protilehle osazené vikýře se sedlovými stříškami, krytinu tvoří pozinkovaný plech, jedním z vikýřů prochází vodorovná hřídel s mohutnou pětilistou litinovou růžicí a perutě jsou vyplněny otočnými dřevěnými lamelami s kovaným mechanismem táhel pro centrální přestavování. Otočný krov užívá dvojího systému litinových válečků a dvou dvojic kruhových pozednic. Jeden systém je nosný, s během po vnější pozednici, a druhý distanční, přenášející do vnitřní z pozednic vodorovné síly. Střecha se otáčí pomocí ozubeného kovového kola a dřevěného ozubení uloženého na nosné zdi. Perutě se dříve ovládaly z jednoho stanoviště ve třetím podlaží, odkud bylo možné podle síly větru perutě nastavovat. V druhém podlaží se částečně zachovala tři mlýnská složení, různé transmise a pomocná zařízení, ve třetím podlaží chybí na vale palečné kolo a svislá hřídel je výjimečně dřevěná. V přízemí je podlaha uprostřed prvního patra podepřena mohutným žulovým sloupem.
Větrný mlýn Světlík je unikátně dochovanou technickou památkou, jejíž hodnota spočívá v jejích konstrukcích a technickém vybavení. V severních Čechách jde o jedinečnou památku tzv. holandského typu mlýna – terminologie rozeznává dva typy větrných mlýnů, německý (sloupový), kdy se ve směru větru otáčí celá stavba, a holandský, kdy je stavba pevně ukotvená k zemi a otočná je konstrukce střechy s perutěmi. Větrný mlýn Světlík je dnes nejvýraznější a vlastně jedinou viditelnou stopou původního osídlení této lokality. Tvoří tak neopakovatelného genia loci v blízkosti rybníka. Potěšující zprávou je, že postupná oprava doběhne v blízké době snad do úplné vědecké rekonstrukce, včetně chybějícího technologického vybavení mlýna.
MZ
Zdroje:
Martin JANOŠKA, Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha 2003, s. 83—86.
Antonín PROFOUS, Místní jména v Čechách – Jejich vznik, původní význam a změny. Díl II, CH–L, Praha 1949, s. 612.
Hlavní průčelí větrného mlýna s restaurovanými perutěmi, kolem roku 2015, NPÚ ÚOP Ústí nad Labem
Pohled od východu na větrný mlýn, kolem roku 2015, NPÚ ÚOP Ústí nad Labem
