Průmyslové dědictví

Herbersteinské podniky v Libochovicích 

Rozvoj průmyslového podnikání v Libochovicích na přelomu první a druhé poloviny 19. století je spjat s osobou hraběnky Terezie Herberstein (1822-1895), dcery Josefa Jana, sedmého knížete Dietrichsteina a hraběnky Gabriely Vratislavové z Mitrovic. Manželem Terezie byl Jan Bedřich hrabě Herberstein. V době, kdy se hraběnka ujala svého dědictví, patřilo k libochovickému panství patnáct dvorů a z toho deset ve vlastní režii (např. Libochovice, Chotěšov, Budyně, Solany nebo Nížebohy). K panství též, mimo jiné, náležely sušárny ovoce, ovocné školky, lesní školka, cihelny, uhelný dvůr a mlýny v Libochovicích a Budyni. Hraběnka panství dále rozšiřovala, zakoupila hostince, statky, parcely a zámek Vrbičany či Panenský Týnec. V roce 1858 došlo k vytvoření herbersteinské ústřední správy pro Libochovice, Budyni, Nepomyšl, Vlachovo Březí, Dolní Kounice a Ptuj (Slovinsko). Centrální instituce nalezla sídlo v Libochovicích, jejímž prvním ústředním ředitelem hraběnka ustanovila Heinricha Pfaffa. Zřídila libochovický cukrovar nebo pilu v Budyni, v provozu stále byl i pivovar v suterénu zámku a svými podnikatelskými zásahy přivedla velkostatek k prosperitě, o čemž svědčilo navýšení jeho hodnoty během třiceti let na dva a půlnásobek.

Po smrti Terezie se ujal panství její jediný syn Johann Josef Herberstein (1854-1944). Před první světovou válkou vlastnili Herbersteinové v Českých zemích velkostatky v Libochovicích, Nepomyšli na Podbořansku, Panenském Týnci, Vlachově Březí, Dolních Kounicích a zámek Ptuj ve Slovinsku. Celková pozemková výměra činila 13 636 ha, šestatřicet dvorů a třináct lesních revírů, dvanáct průmyslových závodů, šest zámků a tři rozlehlé parky. Roku 1901 byla zprovozněna herbersteinská vodní elektrárna a byla provedena rozsáhlá elektrifikace panství – napájela města Libochovice a Budyni nad Ohří i hospodářské provozy a dvory velkostatku.  Před první světovou válkou dosáhlo libochovické panství pod vedením hraběte vrcholů svého rozvoje. Panství vykazovalo zisky, ze kterých mohl hrabě financovat obnovu libochovického zámku, hradu v Budyni nad Ohří i své expedice do Indie, Egypta a Súdánu.

První světová válka odčerpala z Libochovicka finanční prostředky i pracovní síly, což bylo pro Herbersteiny samo o sobě velkou zátěží. Zásadním zásahem do hospodaření velkostatku byla též pozemková reforma na počátku 20. let 20. století, která v Libochovicích proběhla v roce 1925. Velkostatku zůstaly tři dvory – Libochovice, Chotěšov a Vrbičany, z celkové výměry 4 000 ha tak zůstala jedna čtvrtina a zbývající tři čtvrtiny podléhající pozemkové reformě byly rozděleny mezi zemědělské rodiny bez vlastních pozemků.

V roce 1921 se správy panství ujal nejstarší syn Johanna Josefa, Johann Friedrich Herberstein. Mladému hraběti se ovšem nedařilo, majetek začal zadlužovat a tato skutečnost vedla jeho otce k tomu, že správu libochovického velkostatku převzal zpět. Spory mezi hrabětem Herbersteinem a jeho synem Friedrichem se řešily dokonce i soudně a byly ukončeny až v srpnu 1939, kdy byla na libochovickém panství zavedena vnucená říšská správa. Veškeré výnosy z panství tak byly odváděny ve prospěch Třetí říše. V roce 1944 ve Štýrském Hradci zemřel hrabě Johann Josef Herberstein i jeho žena Maria von Galen.

Friedrich se rodových statků již nikdy neujal, 1. září 1939 získal na vlastní žádost pro sebe i celou svou rodinu říšské státní občanství a stal se tak říšským Němcem.  Z toho důvodu byl po válce Herbersteinům, na základě prezidentských dekretů, veškerý majetek zkonfiskován a v roce 1946 již zámek Libochovice patřil Národnímu pozemkovému fondu. Cukrovar a elektrárna byly znárodněny, lesní správa a pila v Budyni a Hospodářská správa dvora Vrbičany převzaty Státními lesy a statky, dvůr Chotěšov a zemědělský majetek v Poplzích byly rozparcelovány.

IČ

Zdroje:

SOA Litoměřice – AF Herbersteinský cukrovar Libochovice, NAD 162.

SOA Litoměřice – AF Krajský soud Litoměřice, NAD 711.

Vladislava VALCHÁŘOVÁ – Lukáš BERAN – Jan ZIKMUND, Industriální topografie – Ústecký kraj, Praha 2011.

Libochovice, dostupné z: www.libochovice.cz, [citováno 2019-12-3].

Zámek Libochovice, dostupné z: www.zamek-libochovice.cz, [citováno 2019-12-3].

Elektrárna Libochovice, 1. polovina 20. století, (Miroslav MORAVEC, Libochovice, Házmburk a okolí na starých pohlednicích, Hostivice 2003.)