Těžký průmysl

Těžba českých granátů v Českém středohoří 

Český granát je pyrop, který se nachází na území Českého středohoří a v Podkrkonoší. Tento nerost je specifický pro své sytě rudé zbarvení a nachází se v podobě zrnek, nejčastěji o velikosti mezi jedním až sedmi milimetry. Patří do skupiny granátů, vyskytuje se v podobě oválných zrn nebo vzácněji v podobě pravidelných kosočtverečných dvanáctistěnů. U nás se hojně vyskytuje na některých lokalitách serpentizovaných peridotů, v náplavech v západním okraji Třebenic při jihovýchodním okraji Českého středohoří, Granátovém vrchu u Měrunic či v čedičových vulkanických brekciích – vrch Linhorka u Starého.

Těžba českých granátů v Českém středohoří má dlouhou historii, která sahá až do středověku. Oblast byla známá svými bohatými ložisky, jež přitahovala pozornost šperkařů i obchodníků z celé Evropy. Již ve 13. století se v Českém středohoří těžily granáty, které byly využívány k výrobě různých ozdob a šperků. V době renesance se pak těžba granátů v Českém středohoří stala systematičtější, což vedlo k jejich větší dostupnosti na trzích. Granáty z těchto ložisek byly ceněny pro svou výraznou barvu a vysokou kvalitu. Velký podíl na jejich popularizaci měla Praha jako obchodní centrum, kde se zpracovávaly do šperků určených pro evropské šlechtické dvory.

Během 18. a 19. století byl pak granát v Českém středohoří těžen nejen pro svou estetickou hodnotu, ale také jako symbol národní hrdosti. V tomto období vznikaly organizované cechy, které regulovaly těžbu a zpracování. Město Turnov, nacházející se poblíž těžební oblasti, se pak stalo centrem šperkařství a broušení. Hlavním místem výskytu tohoto nerostu je však dnes návrší Linhorka u Starého, vesnice nedaleko Třebívlic. Největší naleziště v Českém středohoří je pak v Podsedicích, kde se granáty těží v lomu, v němž se denně zpracuje 160 tun zeminy, ze které se vytěží okolo dvou a půl kilogramu granátů. Těžba zde začala v roce 1954, přičemž nerosty se zde původně dobývaly a třídily ručně.

V současné době je těžba v Českém Středohoří omezena přísnými regulacemi, které zajišťují ochranu přírody. Nejvýznamnější těžební oblasti jsou pod dohledem státních institucí a odborných společností, které garantují udržitelnost procesu. Zajímavostí pak je, že v Třebenicích, centru těžby granátů, je umístěno i Muzeum českého granátu.

AČ

Zdroje:

TĚŽBA A ZPRACOVÁNÍ ČESKÉHO GRANÁTU V SOUČASNOSTI, dostupné z: https://www.technicalmuseum.cz/wp-content/uploads/2020/03/cesky_granat_ukazka-2.pdf (citováno 14.2.2025).

Temně rudé kaminky - české granáty, dostupné z: https://sever.rozhlas.cz/nej-usteckeho-kraje-nejvetsi-naleziste-ceskeho-granatu-najdete-v-ceskem-7764525. (citováno 14.2.2025).

Český granát ze země za Podsedlicemi, dostupné z: https://litomericky.denik.cz/zpravy_region/20100905podsedice_cesky_granat.html. (citováno 14.2.2025).

Granát v Českém středohoří, Dostupné z: https://litomericky.denik.cz/zpravy_region/tezba-cesky-granat-podsedice-20200823.html. (citováno 14.2.2025).

Fotbalový znak SK Český granát Podsedice, od roku 2016, Archiv AČ

Kopie šperků Ulriky von Levetzow, vyrobena v roce 1991, Oblastní muzeum v Ústí nad Labem

Soubor českých granátů, 2017-2018, Oblastní muzeum v Ústí nad Labem

Třebenice, kolem roku 1910, Oblastní muzeum v Ústí nad Labem

Využití českého granátu ve šperkařství (výstava Minerály Českého středohoří), 2017-2018, Oblastní muzeum v Ústí nad Labem

Výstava Minerály Českého středohoří, 2017-2018, Oblastní muzeum v Ústí nad Labem