Důl Julius II Most
Výstavba dolu Julius II byla zahájena v roce 1872 na katastru města Mostu podél silnice do Kopist. Investorem byla Duchcovsko-mostecko-chomutovská akciová společnost, od které v roce 1876 důl získal rakouský stát. Těžba v něm byla zahájena v roce 1878. 26. března 1885 došlo k první vážnější nehodě, kdy během několika hodin celý důl zaplavila voda. Ke stejné havárii došlo následně 1. května 1885, ale běžný provoz mohl být obnoven po několika dnech. Dne 19. ledna 1902 však v dole Julius II vznikl velký požár důlních chodeb, pro který byl celý důl dočasně uzavřen.
Důl měl uhelnou vlečku napojenou na ústecko-teplickou železnici, dále měl dvě těžní a dvě výdušné jámy a byl vybaven parním těžním strojem a elektrickou důlní dráhou. Výdušná jáma sloužila současně pro důl Julius III, jelikož čerpání vody se provádělo právě z tohoto dolu. Julius II měl mechanické závodní dílny vybavené kovárnou, zámečnickou a tesařskou dílnou s parním pohonem. K dolu náležely i dvě cihelny s kruhovými pecemi zakoupené zakoupené v roku 1888. Ještě v roce 1930 neměl důl Julius II vlastní elektrickou ústřednu a proud musel být přiváděn z dolu Julius III. V témž roce roce byl důl vzhledem k malé mocnosti nadloží (26-41 m) otevřen i uhelný lom. Rovněž začala stavba nového seřazovacího nádraží v Kopistech, aby se uvolnily cca tři miliony tun uhlí vázaných v ochranném pilíři.
Důl Julius II tak, jako i ostatní doly státního báňského ředitelství v Mostě, převzala k 1. lednu 1939 Sudetská báňská akciová společnost (Sudetenländische Bergbau Aktiengesellschaft) v Mostě, která byla jedním z podniků koncernu Hermann Göring Werke v Berlíně.
Aby se zvýšil výkon v těžbě, přešel důl od poloviny února 1944 na třísměnný provoz. Důl Julius II se nacházel v těsné blízkosti chemických závodů, které byly cílem častých leteckých útoků a výpadky těžeb pak způsobovaly jak přímé zásahy, tak výpadky elektrického proudu. Leteckým útokem 16. prosince 1944 bylo zničeno povrchové zařízení dolu a poškozen i samotný důl.
Firma SUBAG byla po válce dekretem prezidenta republiky zkonfiskována, dána pod národní správu a důl se tak stal součástí Hnědouhelných dolů v severozápadních Čechách, od roku 1946 národního podniku Severočeské hnědouhelné doly v Mostě.
Důl Julius II byl v roce 1947 přejmenován na důl Jožka David, roku 1951 na důl Mistr Jan Hus a v roce 1968 se stal součástí dolu Julius III.
MaM
Zdroje:
SOkA Most – Státní báňské ředitelství Most.
SOkA Most – Důl Julius II, Most.
Pohled na důl Julius II, 30. léta 20. století, SOkA Most
