Státní hnědouhelné doly Most
V roce 1871 byla založena Duchcovsko-mostecko-chomutovská akciová společnost (Dux-Brüx-Komotauer Braunkohlenbergbau Aktiengesellschaft), které v roce 1873 poskytl rakousko-uherský stát zálohu na vybudování hnědouhelných dolů. V důsledku nepříznivých poměrů se ale společnost ocitla v likvidaci a stát zastoupený c. k. Báňským ředitelstvím v Mostě převzal v červnu 1876 její dolový majetek, který v té době obnášel na tři sta třicet osm jednoduchých dolových měr. Jednalo se o důl Julius I u Mostu a důl Franz u Střimic. Vznikly tak c. k. Státní hnědouhelné doly v Mostě (Braunkohlenbergbau des k. k. Ärars in Brüx), které v průběhu let dolový majetek postupně rozšiřovaly. Státní doly byly spravovány c. k. Báňským ředitelstvím v Mostě, které bylo přímo podřízeno ministerstvu orby, resp. Technickému departmentu pro správu státních báňských závodů Rakouska.
Dne 27. září 1874 došlo na dole Julius I k výbuchu na zaplynovaných chodbách, jenž si vyžádal dvě oběti a tři těžce raněné. Zatopený důl byl uzavřen v roce 1878 poté, co byl v jeho blízkosti otevřen důl Julius II. Ve stejném roce byl zastaven důl Franz kvůli nízké kvalitě tamního uhlí. Naopak byly otevřeny jiné doly – Julius III v Kopistech (1885), Julius IV v Kopistech (1892, zastaven 1911), Julius V v Souši (1904) a Hedvika v Ervěnicích (1901). Uhlí z těchto dolů bylo vhodné pro všechna průmyslová odvětví s výjimkou železáren a oceláren, nedalo se zpracovávat na koks ani briketovat.
Po roce 1918 přešlo c. k. Báňské ředitelství v Mostě s celým dolovým majetkem československému státu. Vznikly Státní hnědouhelné doly v Mostě, které spravovalo Státní báňské ředitelství v Mostě a vrchním vedením byla pověřena Ústřední správa státních dolů při ministerstvu veřejných prací v Praze. Prodej vytěženého uhlí od roku 1921 zajišťovala Ústřední prodejna uhlí ze státních dolů v Praze, společenstvo s r. o. a jedna polovina zisku připadla státu.
V roce 1925 československý stát zakoupil od Severočeského hnědouhelného těžařstva Maxmilian Augustus v Ústí nad Labem důl Sirius v Březně u Chomutova. Těžba zde probíhala od roku 1920, ovšem již roku 1932 došlo k jeho uzavření v důsledku hospodářské krize. V roce 1934 byl od firmy Union, uhelné závody, a. s. Praha zakoupen v dražbě důl Anna ve Strupčicích. Důl byl založen v roce 1887 a těžba zde byla zastavena v roce 1938.
Státní doly byly roku 1939 začleněny spolu s Českou obchodní společností Praha do nově vzniklé Sudetské báňské akciové společnosti v Mostě (Sudetenländische Bergbau Aktiengesellschaft in Brüx neboli SUBAG). Po skončení války byly doly v květnu 1945 dány pod národní správu a přejmenovány na Hnědouhelné doly v severozápadních Čechách, později na Severočeské hnědouhelné doly v Mostě. O rok později vznikl národní podnik Severočeské hnědouhelné doly Most.
MaM
Zdroje:
SOkA Most – Státní báňské ředitelství Most.
SOkA Most – Důl Julius II, Most.
Jaroslav HALDA – Rudolf HRUBÝ, 100 let hlubinného dolu Julius III, Most 1984.
Důl Julius V v Souši, 1. polovina 20. století, SOkA Most
Rypadlo na dole Julius V v tehdejší správě Státních hnědouhelných dolů Most, 1. polovina 20. století, SOkA Most
