Těžký průmysl

Měďárna v Povrlech (Měďárna Rakousko, Měďárna Čechy, České válcovny plechů, Kovohutě, Kovohutě S. M. Kirova, Kovohutě Povrly, Měď Povrly, Povrly Copper Industries) 

V roce 1898 zakoupil pražský židovský obchodník s kovovým zbožím Moritz Bondy pozemky v Povrlech a v následujícím roce byla za spoluúčasti jeho syna Maxmiliána Bondyho a České banky Union založena akciová společnost Měďárna Rakousko (Kupferwerke Österreich). Hutní továrna měla vyrábět měděné dráty a měděné výrobky všeho druhu. Poptávka po měděných výrobcích v Rakousko-Uhersku v této době prudce narůstala v souvislosti s rozvojem elektrotechnického průmyslu, dopravy a spojů. Počáteční kapitál akciové společnosti činil 1,2 milionů korun a výroba byla započata v roce 1900. Roční produkce zpočátku činila 1 459 tun měděného drátu a 78 tun válcovaného ocelového drátu. V továrně na počátku století pracovala necelá stovka zaměstnanců. V následujících letech byla továrna rozšířena a objem produkce vzrostl. V roce 1910 měl podnik již tři sta zaměstnanců. Výrobní sortiment činil vedle měděných také mosazné, bronzové a ocelové dráty, měděné a mosazné tyče a plechy, drátěné nýty, válcovaný drát z oceli, měděné a mosazné trubky a hutní výrobky z hliníku. Kromě rakousko-uherského trhu se výrobky uplatňovaly i v dalších evropských zemích. V roce 1911 vzrostl kapitál společnosti na 5 milionů korun.

Po vzniku Československa byl podnik přejmenován na Měďárnu Čechy a v meziválečné době byl výrobní sortiment dále rozšiřován. Vedle měděných a mosazných plechů a pásů byly vyráběny kotle, lana, troleje, tyče, hliníkové cívky pro tkalcovny, měděné nýty, sponky, hřebíky a tažené trubky. Měďárna také produkovala slitiny mědi a niklu pro Státní mincovnu v Kremnici, která z nich razila mince. Export směřoval i mimo Evropu – například hřebíky do Indie a trubky do Egypta.

Za nacistické okupace byla na společnost uvalena komisařská správa, která byla v roce 1941 nahrazena novou akciovou společností. Produkce výrobků z mědi a jejích slitin byla postupně omezována a nahrazována výrobou ze železa a hliníku pro válečné účely. V továrně pracovali sovětští, francouzští a ke konci války také italští vojenští zajatci a rovněž totálně nasazené české ženy.

Po skončení druhé světové války byla v květnu 1945 na podnik uvalena národní správa. Následně byl na základě dekretu prezidenta republiky č. 100/1945 Sb. ze dne 24. října 1945 znárodněn a závod se stal součástí národního podniku České válcovny kovů. Němečtí zaměstnanci byli postupně nahrazováni českými a slovenskými. Roku 1951 došlo k přejmenování na Kovohutě, národní podnik, Povrly. O rok později byl název rozšířen na Kovohutě S. M. Kirova a v roce 1954 byla k podniku přičleněna zinková huť v Chudeřicích u Bíliny. Na konci 50. let bylo rozhodnuto, že se Kovohutě stanou monopolním výrobcem válcovaných hutních výrobků z neželezných kovů v Československu. Z tohoto důvodu došlo k rozšíření podniku. Na přelomu 70. a 80. let činila roční produkce hutních výrobků z mědi kolem 5 000 tun a z mosazi 13 000 tun, přičemž počet zaměstnanců přesáhl jeden tisíc.

Po roce 1989 došlo k transformaci podniku v akciovou společnost s názvem Kovohutě Povrly, později Měď Povrly. V roce 2006 se společnost stala součástí MTX Group a roku 2022 byla přejmenována na Povrly Copper Industries. Dnes se soustředí zejména na výrobu svitků a výlisků pro tradiční i zbrojní průmysl nebo bižuterii a spoléhá na rostoucí poptávku po měděných materiálech spojenou s rozvojem elektrotechniky a elektromobility.

TO

Zdroje:

Marta CVRKOVÁ a kol., Dějiny Povrlů a integrovaných obcí 1186–1986, Povrly 1986, s. 117–133.

J. CHUCHÚT, Kovohutě S. M. Kirova n. p. Povrly, nositel Řádu práce, Povrly 1988.

Miloš ŠIMÁNEK – Jaroslav SKÁLA, 75 let Kovohutí S. M. Kirova Povrly 1898–1973, Povrly 1973.

Webové stránky společnosti Povrly Copper Industries, dostupné z: (https://pci.cz/o-nas/historie), [citováno 17. 2. 2025].

Pohled na měďárnu v Povrlech, kolem roku 1910, Oblastní muzeum v Ústí nad Labem(1)

Pohled na měďárnu v Povrlech, kolem roku 1910, Oblastní muzeum v Ústí nad Labem

Zaměstnanci měďárny, kolem roku 1968, Oblastní muzeum v Ústí nad Labem(1)

Zaměstnanci měďárny, kolem roku 1968, Oblastní muzeum v Ústí nad Labem