Důl Julius V Souš
Výstavba dolu Julius V byla zahájena na katastru obce Souš v roce 1902 a těžit se zde začalo v roce 1904. Těžbu provozovaly c. k. Státní hnědouhelné doly v Mostě, po roce 1918 přejmenované na Státní hnědouhelné doly v Mostě. Jednalo se o důl bez třaskavých plynů, kde se do roku 1917 dobývalo nejdříve hlubinným způsobem – komorováním na zával se zásekovými komorami. Komory bývaly dvacet metrů dlouhé, čtrnáct metrů široké a osm až devět metrů vysoké, po zalomení stropu někdy až patnáct metrů. Sloj byla mocná dvaadvacet metrů a výhřevnost uhlí činila 5 500 cal. Od roku 1917 se na jihozápadní demarkaci dobývalo též lomovým způsobem – nejdříve manuálně a po roce 1918, kdy došlo k modernizaci, byly nasazeny korečkové a lžícové bagry, skrývku nadloží (pouhé 4-30 m) prováděla firma Kress. Uhlí se dopravovalo lanovkou do stanice Horní Jiřetín a další lanovkou na seřazovací nádraží Ústecko-teplické dráhy u dolu Quido. V roce 1920 důl zaměstnával pět set šedesát dělníků a dvě stě čtyři zaměstnanců pracovalo na skrývce. Od roku 1913 byla v provozu elektrická centrála, která zásobovala elektrickým proudem rovněž důl Hedvika v Ervěnicích. Její provoz byl však v roce 1929 zastaven a elektrická energie byla odebírána z elektrárny v Ervěnicích.
Po druhé světové válce se stal důl součástí Severočeských hnědouhelných dolů a v roce 1946 byl přejmenován na Důl Zdeněk Nejedlý. K 1. lednu 1979 byl důl jako závod zrušen a byl přiřazen jako těžební úsek k závodu Centrum v Dolním Jiřetíně. Těžební činnost zde byla ukončena 20. listopadu 1980 a k 30. říjnu 1981 byl celý provoz definitivně zlikvidován.
MaM
Zdroje:
SOkA Most – Státní báňské ředitelství Most.
Důl Julius V v Souši, 20. léta 20. století, SOkA Most
Julius V. Rypadlo, 1. polovina 20. století, SOkA Most
Julius V. Souš, 1. polovina 20. století, SOkA Most
