Arno Plauert, výrobce vodorovných obráběcích strojů

Strojní průmysl měl ve Varnsdorfu a okolí bohaté zastoupení již od konce 19. století. Právě v této době, v roce 1895 byla ve Varnsdorfu v domě č. p. 930 založena malá strojírna Otto Petschke & Co. se zaměřením na výrobu především mykacích a kovoobráběcích strojů. Tuto firmu z počátku vlastnili tři podnikatelé – Otto Petschke, Johann Koch a Hermann Reinisch. V roce 1901 zde přišla změna s osobou Arno Plauerta, který, jakožto muž pocházející z Drážďan, do firmy nejprve nastoupil jako vedoucí výroby, v roce 1903 ji od Petschkeho odkoupil a ve výrobě pokračoval od roku 1906 pod názvem Arno Plauert, Maschinenfabrik. V této době se zde vyráběly nejenom obráběcí stroje, ale pokusně i parní čerpadla.

Plauert ve firmě postupně zavedl výrobu soustruhů, sloupových vrtaček, rámových pil na kov, frézek, radiálních vrtaček atd., které šly opravdu dobře na odbyt. Během první světové války, kdy řada podniků zanikla, se tato firma přizpůsobila poptávce trhu a začala produkovat válečný materiál, především granáty. Tyto zakázky podniku přinesly nejenom prosperitu, ale především válečnou půjčku, z níž zde mohl být postaven především nový závod, jehož stavba byla dokončena v roce 1917. Dokončením výstavby se podnik Arno Plauerta stal největší a nejmodernější továrnou na obráběcí stroje v tehdejším Rakousko-Uhersku. Co se týče budovy nového závodu, navrhl ji varnsdorfský architekt Midner a jednalo se o dvoupodlažní budovu rozšířenou o kolmo navazující přízemní dílnu. Ještě tentýž rok Plauert zadal další projekt, tentokrát stavbu mnohem větší budovy, jež se měla nacházet západně od té první. Jednalo se o trojlodní dvoupodlažní podsklepenou montážní halu s předsazenou administrativní částí při ulici, jež byla tentokrát postavena podle plánů žitavského architekta Heinricha Ziegera. Stavbu pak provedl stavitel Robert Wauer a betonářská společnost OTE.

Ve 20. letech minulého století se však Plauertova firma ocitla ve finanční krizi a začala hledat nový artikl, který by jí zajistil další výdělky. Kýženým produktem začaly být od roku 1930 vodorovné vyvrtávačky, jejichž vývojem a výrobou se postupně podnik zabýval. S vypuknutím druhé světové války se odbyt opět změnil, i tentokrát se firma přeorientovala na rostoucí poptávku a začala vyrábět obráběcí stroje.

Avšak po obsazení Varnsdorfu německou armádou se firma stala součástí říšského průmyslu se vším, co toto členství přinášelo po stránce normativů, technologie, ale i ideologie. Po květnu 1945 zde pak byla ustavena národní správa, majitelé byli odsunuti, firma byla zkonfiskována a zestátněna. Z Plauertovy firmy se po druhé světové válce stala součást Spojených továren na obráběcí stroje – n.p. TOS Varnsdorf. Ke konci 50. let se zde vyráběly numericky řízené vyvrtávačky a objevily se zde i stroje, z nichž některé v obměnách firma vyrábí dodnes. Podnik v této době vcelku prosperoval, pokračoval v investicích a vývoji nových technologií.

Co se pak týče nejnovějšího vývoje, v srpnu 1995 byla firma privatizována přímým prodejem a od roku 1996 je akciovou společností, která mohutně investuje do výrobní základny, do informačních technologií a do vývoje. Objevují se i nové výrobky a obráběcí centra TOStec. Společnost si postupně vybudovala celosvětovou obchodní síť a zastoupení má v současné době ve více než padesáti zemích, stala se také předním světovým dodavatelem komplexních technologií pro obrábění a producentem obráběcích strojů se specializací na výrobu horizontálních frézovacích a vyvrtávacích strojů, obráběcích center a portálů. Společnost provozuje také svou vlastní soukromou střední průmyslovou školu SPŠ TOS Varnsdorf.

 

Zdroje:

Petr JOZA – Jan NĚMEC, Historie a současnost podnikání na Děčínsku a Šluknovsku, Žehušice 2012.

Vladislava VALCHÁŘOVÁ – Lukáš BERAN – Jan ZIKMUND, Industriální topografie – Ústecký kraj, Praha 2011.

TOS Varnsdorf, Historie, dostupné z: <https://www.tosvarnsdorf.cz/cz/o-spolecnosti/historie/vzpominky/>, [citováno 2021-03-10].


 


Soustruh vyráběný firmou Arno Plauert, 1. polovina 20. století, SOkA Děčín


Vyobrazení firmy Arno Plauert ve Varnsdorfu, 1. polovina 20. století, SOkA Děčín

Kontakt

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí n./L.
Pasteurova 3544/1, 400 96 Ústí nad Labem

RUR – Region univerzitě, univerzita regionu

Publicita

LOGA Spolufinancováno

Reg. č. projektu: CZ.10.02.01/00/22_002/0000210