Důl Maršál Koněv Dřínov
Důl byl otevřen již v roce 1893 pod názvem Grohmann. Dne 9. června 1946 byl důl Grohmann přejmenován na důl Maršál Koněv. Na základě znárodňovacího dekretu byl v témže roce začleněn do národního podniku Severočeské hnědouhelné doly v Mostě a organizačně byl důl začleněn do provozního ředitelství Hlubiny – západ, Inspektorát Chomutov, od roku 1948 pak včleněn do Inspektorátu Julius. V roce 1952 byl důl zřízen jako samostatný národní podnik s názvem SHR důl Maršál Koněv. 1 ledna roku 1957 byly zrušeny národní podniky SHR důl Jan Žižka a SHR důl Ludmila a následně byly sloučeny s SHR důl Maršál Koněv, jehož název byl od 1. dubna 1957 změněn na SHR, důl Jan Žižka Chomutov.
V tomto období vykazoval důl nejvyšší těžby ve své historii, rekordním byl rok 1958, kdy bylo vyrubáno 846 196 tun. Dne 23. února 1963 v dole došlo k důlnímu požáru a následnému výbuchu, při němž zahynulo celkem osm záchranářů. K úplné obnově těžby došlo až v listopadu 1963, přičemž celkové náklady na likvidaci havárie a otvírku dolu činily 16 296 400 Kčs.
K 1. lednu 1967 byl z n. p. SHR Důl Jan Žižka vyčleněn závod Maršál Koněv v Dřínově, který byl poté začleněn do n. p. Doly Vítězného února Záluží. Od 1. července 1975 se poté důl Maršál Koněv stal provozním úsekem závodu Centrum – v tomto roce vytěženo 569 279 tun. V roce 1977 byla důlní činnost v dole ukončena, byly zahájeny vyklízecí a uzavírací práce v hlubině a důl byl uzavřen.
Důl dodával kvalitní uhlí nejen pro velkoodběratele, ale i pro malospotřebitele – největšími odběrateli byly Uhelné sklady Most a Chomutov pro zásobování kotelen na sídlištích, část produkce byla dokonce exportována do Spolkové republiky Německo a Německé demokratické republiky.
MaM
Zdroje:
SOkA Most – fond Důl Maršál Koněv, Dřínov.


